Warning: mysql_fetch_array() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /www/doc/www.medon-solutio.cz/www/online2007/print.php on line 10
 

::  NedocenýnÚ proteßzy  ::


PharmDr. Josef Bakeš, Ph.D.
├Üstavn├ş l├ęk├írna, Pod┼Öipsk├í nemocnice s poliklinikou Roudnice nad Labem s. r. o.
MVDr. Josef Illek
Klinika p┼Öe┼żv├Żkavc┼», Fakulta v┼íeobecn├ę veterin├írn├ş medic├şny, Veterin├írn├ş a farmaceutick├í univerzita Brno

Souhrn

Enzymoterapie jako n├ístroj nespecifick├ę protiz├ín─Ťtliv├ę terapie utrp─Ťla na za─Ź├ítku tohoto tis├şcilet├ş velk├ę roz─Źarov├ín├ş a i mnoh├ę zklam├ín├ş. Bylo to zp┼»sobeno a┼ż zkomercializovan├Żm pod├ív├ín├şm sm─Ťsi polyfunk─Źn├şch enzym┼» (Wobenzym), kter├í nem├í ─Źist─Ť specifick├Ż ├║─Źinek. Naopak pod├ív├ín├ş samotn├Żch prote├íz jen s rutosidem (Phlogenzym), mimo akutn├ş z├ín─Ťty, nestandardn─Ť pod├ívan├Żch v dal┼í├şch indikac├şch (topick├ę pod├ín├ş u hydrok├ęly novorozence a poporodn├şch mastitid├ích) m├í p┼Öekvapiv─Ť dobrou klinickou odezvu. Je-li mo┼żno p┼Öipravit a podat topickou formou enzymy s proteolytickou aktivitou a s jak├Żm efektem bylo c├şlem pokusu s ├║─Źast├ş 11 dojnic v laktaci s klinicky manifestovan├Żm z├ín─Ťtem minim├íln─Ť jedn├ę ─Źtvrti vemene. Dojnice byly rozd─Ťleny do dvou skupin. Skupin─Ť A bylo pod├ív├íno topicky ve form─Ť masti samostatn├ę antibiotikum (celkem 6 d├ívek). Skupin─Ť B byla stejnou metodou aplikov├ína terapeuticky podprahov├í d├ívka t├ęho┼ż antibiotika (celkem 5 d├ívek) a sm─Ťs enzym┼» v jedn├ę l├ękov├ę form─Ť. Oproti skupin─Ť A tak byla sn├ş┼żena jak d├ívka, tak celkov├Ż po─Źet aplikac├ş. P┼Öed zah├íjen├şm a po ukon─Źen├ş terapie byly odebr├íny vzorky ml├ęka k mikrobiologick├ęmu vy┼íet┼Öen├ş a vzorky krve ke stanoven├ş fibrinogenu a ceruloplasminu jako protein┼» akutn├ş f├íze. V ml├ęce obou skupin dojnic byly p┼Öed zapo─Źet├şm terapie prok├íz├íny b─Ť┼żn├ę mastopatogeny, po l├ę─Źb─Ť byl bakteriologick├Ż n├ílez negativn├ş. Pr┼»m─Ťrn├í plazmatick├í koncentrace fibrinogenu u skupiny A signifikantn─Ť stoupla z 6 ┬▒ 1.4 na 7.4 ┬▒ 1.1 g/l, u skupiny B nev├Żznamn─Ť poklesla z 6.5 ┬▒ 0.86 g/l na 6.4 ┬▒ 0.9 g/l, rozd├şl mezi skupinami byl v├Żznamn├Ż (p < 0,05). Pr┼»m─Ťrn├í plazmatick├í koncentrace ceruloplazminu stoupla u skupiny A statisticky signifikantn─Ť z 0.9 ┬▒ 0.2 na 1.3 ┬▒ 0.18 ┬Ámol/l a u skupiny B nesignifikantn─Ť z 0.9 ┬▒ 0.36 na 1.1 ┬▒ 0.26 ┬Ámol/l, rozd├şl mezi skupinami nebyl v├Żznamn├Ż. Prok├ízali jsme pozitivn├ş vliv opakovan├ę lok├íln├ş aplikace sm─Ťsi proteolytick├Żch enzym┼». Enzymoterapie sn├ş┼żila terapeutick├ę d├ívky antibiotika a potla─Źila vzestup sledovan├Żch indik├ítor┼» z├ín─Ťtu.

Kl├ş─Źov├í slova: mastitis, bromelain, papain, trypsin

Úvod

V├Żskyt mastitid u koj├şc├şch ┼żen je dodnes ne p┼Ö├şli┼í ─Źastou, ale za to velmi akutn├ş z├ín─Ťtlivou reakc├ş, kde je nezbytn├ę v─Źas nasadit syst├ęmov├í antibiotika. Kojenec vlivem v├Żskytu z├ín─Ťtliv├ę tekutiny a┼ż nepodobn├ę ml├ęku p┼Öech├íz├ş na um─Ťlou v├Ż┼żivu. D├í se ┼Ö├şci, ┼że doch├íz├ş jednou p┼Ö├ş─Źinou k v├Żznamn├ęmu probl├ęmu u dvou lid├ş. Daleko ─Źast─Ťji a v z├ívislosti na p┼»vodci v r┼»zn├ę intenzit─Ť vykazuje onemocn─Ťn├ş akutn├ş mastitidou ml├ę─Źn├í ┼żl├íza krav v obdob├ş laktace.  Veterin├írn├ş medic├şna je v terapii t├ęto diagn├│zy proto v├şce zku┼íen├í, ne┼ż medic├şna hum├ínn├ş.   Pro zaji┼ít─Ťn├ş co nejkrat┼í├ş a nej├║─Źinn─Ťj┼í├ş l├ę─Źby akutn├şch mastitid je nutn├ę podpo┼Öit kauz├íln├ş terapii zam─Ť┼Öenou na p┼»vodce (antiinfektiva) terapi├ş symptomatickou potla─Źuj├şc├ş z├ín─Ťt (antiflogistika). V praxi se terapeuticky uplatnily glukokortikoidy, m├ęn─Ť nesteroidn├ş antiflogistika (NAF) a enzymy. Mnoh├ę studie prok├ízaly srovnatelnost ├║─Źinku enzym┼» a NAF (Salamberidze et al. 2002). Syst├ęmov├Ż vliv je i s p┼Öihl├ędnut├şm k ne┼ż├ídouc├şm ├║─Źink┼»m nejv├Żznamn─Ťj┼í├ş u glukokortikoid┼». Narozd├şl od enzym┼» je u glukokortikoid┼»  protiz├ín─Ťtliv├Ż ├║─Źinek prov├ízen ne┼ż├ídouc├ş imunosupres├ş.
 
K pozitivn─Ť adjuvantn├şm vliv┼»m enzymoterapie pat┼Ö├ş potenciace ├║─Źinku antibiotik v m├şst─Ť z├ín─Ťtu, zvy┼íov├ín├ş intenzity akutn├ş bun─Ť─Źn├ę odpov─Ťdi a protied├ęmov├Ż ├║─Źinek trypsinu, chymotrypsinu a bromelainu a ed├ęm-protektivn├ş ├║─Źinek papainu (Kasseroller a Wenning 2003). D├ívky antibiotik v kombinaci s enzymoterapi├ş mohou b├Żt sn├ş┼żeny a┼ż na polovinu d├ívek monoterapeutick├Żch (Suchich et al.1997), sou─Źasn─Ť se zrychluje ├║stup klinick├Żch symptom┼» nemoci (Tinozzi a Venegoni 1978, Luerti a Vignali 1978, Neubauer 1961). Prote├ízy m─Ťn├ş spektrum adhesivn├şch molekul v bun─Ť─Źn├ę membr├ín─Ť (Wald et al. 2001), co┼ż p┼Ö├şzniv─Ť ovliv┼łuje produkci r┼»zn├Żch typ┼» cytokin┼». Prote├ízy zvy┼íuj├ş clearence proz├ín─Ťtliv├Żch cytokin┼» (Desser et al. 1999, Desser et al. 2001, Xiang et al. 2001), d├íle zvy┼íuj├ş koncentraci plasminogenu v krvi, sni┼żuj├ş tvorbu fibrinu a rozpou┼ít─Ťj├ş ji┼ż vznikl├ę tromby. Sn├ş┼żen├ş agregace trombocyt┼» pom├íh├í udr┼żet pr┼»chodnost mikrocirkulace (Nouza et al. 1999).
 
C├şlem na┼í├ş pr├íce bylo ov─Ť┼Öit prosp─Ť┼ínost lok├íln├şho pod├ín├ş proteolytick├Żch enzym┼» jako symptomatick├ę l├ę─Źby mastitid p┼Öi sou─Źasn├ęm sn├ş┼żen├ş celkov├ę d├ívky antibiotika. Pro hodnocen├ş jsme zvolili v├Żvoj dynamiky ceruloplasminu, fibrinogenu a v├Żsledky mikrobiologick├ęho vy┼íet┼Öen├ş odebran├Żch vzork┼».
 

Metodika

Experiment├íln├ş ─Ź├íst byla provedena v chovu spole─Źnosti AGRO MONET a.s. Moutnice, farma T─Ť┼íany u Brna. Do studie bylo za┼Öazeno 11 dojnic v laktaci spl┼łuj├şc├ş stanoven├í krit├ęria: klinicky manifestovan├Ż z├ín─Ťt minim├íln─Ť jedn├ę ─Źtvrti vemene, st├í┼Ö├ş 4 - 12 let, objemov─Ť patrn├ę a nepl├ínovan├ę sn├ş┼żen├ş kvantity produkce ml├ęka, pozitivn├ş st├íjov├Ż test, zm─Ťny v kvalit─Ť ml├ęka. Od okam┼żiku za┼Öazen├ş do studie byla ka┼żd├í dojnice p┼Öem├şst─Ťna do karant├ęny. Oddojen├ę ml├ęko bylo likvidov├íno a┼ż do skon─Źen├ş ochrann├ę lh┼»ty pou┼żit├ęho l├ę─Źiva. Dojnice byly rozt┼Ö├şd─Ťny do dvou skupin. S vyu┼żit├şm poznatk┼» o absorpci a penetraci n─Ťkter├Żch sol├ş ├č-laktamov├Żch antibiotik podan├Żch do struku byla obou skupin├ím dojnic pod├ív├ína stejn├í s┼»l ┼íirokospektr├ęho cefalosporinu III. generace p┼Öipraven├í ve steriln├şm lipofiln├şm mas┼ąov├ęm z├íkladu. Skupin─Ť A byla mast obsahuj├şc├ş 2,5x v├şce antibiotika aplikov├ína dvakr├ít denn─Ť po 3 dny intramam├íln─Ť jen do z├ín─Ťtem posti┼żen├Żch ─Źtvrt├ş. Dojnic├şm ve skupin─Ť B byla aplikov├ína kombinace t├ęho┼ż antibiotika v d├ívce terapeuticky podprahov├ę a sm─Ťs enzym┼» v jedn├ę l├ękov├ę form─Ť. Sm─Ťs enzym┼» byla p┼Öipravena ze 3 dra┼ż├ę galenicky modifikovan├ęho registrovan├ęho enzymov├ęho p┼Ö├şpravku Wobenzym drg. (Mucos, SRN). Pom─Ťr proteolytick├ę aktivity: 46.15 % papain,18.46 % trypsin, 0.77 % chymotrypsin a 34.61 % bromelain. P┼Ö├şpravek byl aplikov├ín jen do z├ín─Ťtem posti┼żen├Żch ─Źtvrt├ş v aplika─Źn├şm sch├ęmatu: prvn├ş a druh├Ż den 2x denn─Ť jedna d├ívka, 3. den jen jedna d├ívka. Oproti skupin─Ť A tak byla sn├ş┼żena jak d├ívka, tak po─Źet aplikac├ş. V obou skupin├ích byla l├ę─Źiva aplikov├ína ve form─Ť intramam├íln├ş steriln├ş masti o objemu 10 cm3 v jednor├ízov├ęm steriln├şm injektoru tak, ┼że konick├í ┼ípi─Źka aplik├ítoru injektoru byla opatrn─Ť vsunuta p┼Öes strukov├Ż otv┼»rek do struku posti┼żen├ę ─Źtvrti a stla─Źen├şm injektoru byl jeho cel├Ż objem do n├ş vytla─Źen v┼żdy po vydojen├ş a desinfekci hrotu struku. P┼Ö├şpravek byl uchov├ív├ín v chladni─Źce p┼Öi teplot─Ť 2 ÔÇô 8 ┬░C na 15 min p┼Öed aplikac├ş byl z chladni─Źky vyjmut. P┼Öed zapo─Źet├şm terapie a 12 ÔÇô 24 hod po jej├şm skon─Źen├ş byly odebr├íny vzorky ml├ęka a krve. Ml├ęko bylo odebr├íno odst┼Öikem st┼Öedn├şho toku ze struku v┼íech produktivn├şch ─Źtvrt├ş do sklen─Ťn├Żch steriln├şch zkumavek a mikrobiologicky vy┼íet┼Öeno v mikrobiologick├ę laborato┼Öi SV├Ü Brno na p┼Ö├ştomnost (Str. agalactiae, Str.dysgalactiae, Str. uberis, Staph. aureus, E. coli a Klebsiella). Vzorky krve byly odebr├íny punkc├ş z ocasn├ş ┼ż├şly do plastov├Żch vakuovan├Żch steriln├şch zkumavek pro stanoven├ş fibrinogenu a ceruloplasminu jako protein┼» akutn├ş f├íze.

Fibrinogen byl stanovov├ín turbidimetrick├Żm stanoven├şm pomoc├ş setu FIBRINOGEN Boehringer Mannheim, v OKB FN Brno. Stanoven├ş ceruloplasminu v krevn├şm s├ęru (Henry et al. 1974) bylo provedeno na biochemick├ęm analyz├ítoru COBAS MIRA S, v laborato┼Öi klinick├ę biochemie Kliniky chorob p┼Öe┼żv├Żkavc┼» FVL VFU Brno. Pro statistick├ę hodnocen├ş hladiny obou protein┼» akutn├ş f├íze bylo u┼żito F testu a p├írov├ęho a nep├írov├ęho t-testu. Rozd├şl byl pova┼żov├ín za statisticky v├Żznamn├Ż p┼Öi p < 0,05.

V├Żsledky

U dojnic skupiny A bylo z├ín─Ťtem posti┼żeno celkov─Ť 18 ─Źtvrt├ş vemene, pr┼»m─Ťrn├í celkov├í d├ívka na jednu ─Źtvr┼ą byla minim├íln─Ť 1400 mg antibiotika. U dojnic skupiny B bylo celkov─Ť posti┼żeno 18 ─Źtvrt├ş vemene, pr┼»m─Ťrn├ę celkov├ę d├ívky na jednu ─Źtvr┼ą byly 500 mg antibiotika a 1870 mg celkov├ęho enzymu. V├Żsledky mikrobiologick├ęho vy┼íet┼Öen├ş jsou uvedeny v tab. ─Ź. 1. Zat├şmco p┼Öed l├ę─Źbou byly ve vzorc├şch ml├ęka u v┼íech sledovan├Żch dojnic prok├íz├íny respektive patogenn├ş z├írodky s p┼Öev├í┼żn├Żm zastoupen├şm Str. agalactiae (7x) , bakteriologick├ę vy┼íet┼Öen├ş vzork┼» z├şskan├Żch 24 hodin po l├ę─Źb─Ť p┼Öineslo negativn├ş n├ílezy (tab.─Ź.1).
 
Pr┼»m─Ťrn├í hodnota plazmatick├ę koncentrace fibrinogenu ve skupin─Ť A byla p┼Öed terapi├ş 6 ┬▒ 1.4 g/l, po terapii 7.4 ┬▒ 1.1 g/l. Ve skupin─Ť B vstupn├ş pr┼»m─Ťrn├í hodnota parametru 6.5 ┬▒ 0.86 g/l, v├Żstupn├ş 6.4 ┬▒ 0.9 g/l. Hladiny fibrinogenu hodnocen├ę p├írov├Żm t-testem (tab.─Ź.2a) vz├íjemn─Ť mezi vstupn├şm a v├Żstupn├şm dnem v r├ímci skupiny dos├íhly statistick├ęho v├Żznamu u dojnic ve skupin─Ť A, kdy do┼ílo 4. den studie k nav├Ż┼íen├ş parametru v pr┼»m─Ťru o 27 % oproti vstupn├şm hodnot├ím. Rozd├şly u dojnic ve skupin─Ť B nebyly statisticky v├Żznamn├ę, a─Źkoli u v─Ťt┼íiny dojnic byl patrn├Ż pokles oproti vstupn├şm hodnot├ím. V porovn├ín├ş procentu├íln├ş zm─Ťny sledovan├ęho parametru vz├íjemn─Ť mezi skupinami (tab.─Ź.2b) do┼ílo u skupiny B k velmi v├Żznamn├ęmu poklesu hodnocen├ęho parametru oproti skupin─Ť A.
 
Pr┼»m─Ťrn├í hodnota ceruloplasminu byla ve skupin─Ť A p┼Öed terapi├ş 0.9 ┬▒ 0.2 ┬Ámol/l, po terapii1.3 ┬▒ 0.18 ┬Ámol/l. Ve skupin─Ť B vstupn├ş pr┼»m─Ťrn├í hodnota parametru byla 0.9 ┬▒ 0.36 ┬Ámol/l, v├Żstupn├ş 1.1 ┬▒ 0.26 ┬Ámol/l. Hodnoty parametru ceruloplasminu hodnocen├ę p├írov├Żm t-testem (tab.─Ź.3a) vz├íjemn─Ť mezi vstupn├şm a v├Żstupn├şm dnem v r├ímci skupiny, doznaly velk├ęho statistick├ęho v├Żznamu jen u skupiny A, kdy do┼ílo k nav├Ż┼íen├ş parametru v pr┼»m─Ťru o 49 % oproti vstupn├şm hodnot├ím. Zm─Ťny ve skupin─Ť B nebyly statisticky v├Żznamn├ę, a─Źkoli u v┼íech dojnic byl patrn├Ż n├ír┼»st oproti vstupn├şm hodnot├ím. V porovn├ín├ş procentu├íln├ş zm─Ťny sledovan├ęho parametru vz├íjemn─Ť mezi skupinami (tab.─Ź.3b) nebyl shled├ín statistick├Ż v├Żznam.
 

Diskuse

V ter├ęnn├şm pokusu s podp┼»rn├Żm l├ę─Źebn├Żm pou┼żit├şm enzym┼» p┼Öi terapii mastitid jsme prok├ízali pozitivn├ş vliv opakovan├ę lok├íln├ş aplikace sm─Ťsi p┼Öev├í┼żn─Ť proteolytick├Żch enzym┼». Enzymoterapie jednak vedla ke sn├ş┼żen├ş terapeutick├ę d├ívky antibiotika, jednak potla─Źila vzestup ceruloplasminu a fibrinogenu jako indik├ítor┼» z├ín─Ťtu, co┼ż sv─Ťd─Ź├ş i pro jej├ş syst├ęmov├Ż ├║─Źinek p┼Öi lok├íln├şm p┼»soben├ş. P┼Öedpoklad prosp─Ť┼ínosti v nasazen├ş kombinace vych├ízel z d┼Ö├şve publikovan├Żch studi├ş, kdy proteolytick├ę enzymy (bromelain) dok├ízaly zv├Ż┼íit koncentraci antibiotika v m├şst─Ť z├ísahu (Luerti a Vignali 1978, Tinozzi a Venegoni 1978, Neubauer 1961). Mechanismus ├║─Źinku nen├ş objasn─Ťn, spekuluje se o teorii aktivace prote├ízami aktivovan├Żch receptor┼» (Olejar a Nouza 1998). N─Ťkter├ę studie zalo┼żen├ę na pr┼»kazu cytotoxick├ę aktivity prote├íz  in vitro prok├ízaly, ┼że jejich p┼Ö├ştomnost ji┼ż po 10 minut├ích vyvolala sedmin├ísobn├ę zv├Ż┼íen├ş aktivity makrof├íg┼» a t┼Öin├íctin├ísobn├ę zv├Ż┼íen├ş aktivity p┼Öirozen├Żch zab├şje─Ź┼» (NK bun─Ťk) (Desser et al. 1993). Domn├şv├íme se, ┼że touto cestou by snad mohla b├Żt ovlivn─Ťna vy┼í┼í├ş koncentrace antibiotika v m├şst─Ť z├ísahu, tj. vlivem zv├Ż┼íen├ę aktivity makrof├íg┼», kter├ę fagocytuj├ş n─Ťkter├í antibiotika a inkorporuj├ş je do m├şsta z├ín─Ťtu. Jednou z dal┼í├şch mo┼żnost├ş ovlivn─Ťn├ş dostupnosti antibiotik v p┼Ö├ştomnosti proteolytick├Żch enzym┼» m┼»┼że b├Żt i vliv enzym┼» na fyzik├íln─Ť chemick├ę vlastnosti plazmatick├Żch protein┼», na kter├ę se mnoh├í antibiotika v├í┼żou a za norm├íln├şch okolnost├ş se tak st├ívaj├ş m├ęn─Ť dostupn─Ťj┼í├şmi pro p┼»soben├ş. S ni┼ż┼í├ş d├ívkou antibiotika je rovn─Ť┼ż spojeno sn├ş┼żen├ş n├íklad┼» na l├ę─Źbu, zkr├ícen├í ochrann├í lh┼»ta ml├ęka a tak ekonomick├í ├║spora.
 
Pro hodnocen├ş intenzity z├ín─Ťtu byla v krvi sledov├ína dynamika ceruloplasminu a fibrinogenu, jako vyu┼ż├şvan├Żch protein┼» akutn├ş f├íze, jejich┼ż stanoven├ş se tak├ę vyu┼ż├şv├í jako marker┼» z├ín─Ťtu u mastitid (Kov├í─Ź et al. 2005).
 
Fibrinogen je koagula─Źn├ş faktor I, protein akutn├ş f├íze, kter├Ż je p┼Öi z├ín─Ťtu rychleji produkov├ín ne┼ż odbour├ív├ín. Jeho dal┼í├ş v├Żznamnou funkc├ş je tvorba fibrinov├ę matrix, kter├í umo┼ż┼łuje pohyb fibroblast┼» a jin├Żch bun─Ťk a stimuluje jejich produkci p┼Öi hojen├ş po┼íkozen├ę tk├ín─Ť ad secundam. Jeho biologick├Ż polo─Źas je 2.4 ÔÇô 4.2 dny (Masopust 1998). Na rozd├şl od statisticky v├Żznamn├ęho vzestupu fibrinogenu u skupiny A byl u skupiny B (s enzymoterapi├ş) zji┼ít─Ťn jeho pokles, by┼ą nesignifikantn├ş. Lze jej z┼Öejm─Ť vysv─Ťtlit p┼Ö├şm├Żm nebo nep┼Ö├şm├Żm antiinflama─Źn├şm vlivem enzymoterapie. Tato interpretace je v souladu s d┼Ö├şve publikovan├Żmi v├Żsledky (Kasseroller a Wenning 2003 a Guggenbichler 1988), kter├ę p┼Öisuzuj├ş enzymoterapii antiedemat├│zn├ş, fibrinolytick├Ż, antiagrega─Źn├ş a t├şm i analgick├Ż ├║─Źinek na tk├í┼ł posti┼żenou z├ín─Ťtliv├Żm procesem. Nelze vylou─Źit, ┼że inhibice vzestupu fibrinogenu m┼»┼że b├Żt ovlivn─Ťna p┼Ö├şmou fibrinolytickou schopnost├ş n─Ťkter├Żch proteolytick├Żch enzym┼» (Nouza et al. 1999).
Ceruloplasmin rovn─Ť┼ż pat┼Ö├ş mezi markery z├ín─Ťtu, p┼Öi z├ín─Ťtu je vy┼í┼í├ş tvorba ne┼ż odbour├ív├ín├ş. Polo─Źas ceruloplasminu je 2ÔÇô3 dny (Masopust 1998). Proto  se jeho pokles i v p┼Ö├şpad─Ť protiz├ín─Ťtliv├ęho ├║─Źinku podan├ęho l├ę─Źiva zpo┼ż─Ćuje. U dojnic ve skupin─Ť A do┼ílo ke statisticky v├Żznamn├ęmu n├ír┼»stu oproti vstupn├şm hodnot├ím, u skupiny B v├Żznam zji┼ít─Ťn nebyl. P┼Öesto u obou skupin po ukon─Źen├ş l├ę─Źby vzrostly v├Żstupn├ş hodnoty: u skupiny A o 42 % a u skupiny B o 23 % oproti vstupn├şm hodnot├ím. Domn├şv├íme se, ┼że v p┼Ö├şpad─Ť skupiny A, byl l├ę─Źivem u─Źin─Ťn p┼Ö├şm├Ż z├ísah na infek─Źn├ş agens bez jeho schopnosti p┼Ö├şmo ovlivnit projevy z├ín─Ťtu, kter├ę za norm├íln├şch okolnost├ş klesaj├ş postupn─Ť, a┼ż p┼Öi hojen├ş z├ín─Ťtu. Do okam┼żiku zvratu nad procesem po┼íkozen├ş a reparace doch├íz├ş k omezen├ęmu setrva─Źn├ęmu vzr┼»stu hodnot markeru. U skupiny B, byl tento proces setrva─Źn├ęho vzr┼»stu z┼Öejm─Ť nep┼Ö├şmo zbrzd─Ťn antiinflama─Źn├şm ├║─Źinkem enzymoterapie. Statisticky v├Żznamn├ę ovlivn─Ťn├ş hladiny sledovan├Żch protein┼» akutn├ş f├íze d├íle sv─Ťd─Ź├ş o syst├ęmov├ęm vlivu intramam├íln─Ť aplikovan├ę sm─Ťsi proteolytick├Żch enzym┼».
 
Z├ív─Ťrem m┼»┼żeme shrnout, ┼że topicky aplikovan├ę makromolekul├írn├ş l├ítky charakteru proteolytick├Żch enzym┼» maj├ş syst├ęmov├Ż vliv a ┼że kombinace enzym┼» s antibiotiky m┼»┼że dos├íhnout sn├ş┼żen├ş d├ívky antibiotik s dosa┼żen├şm stejn├ęho efektu jako p┼Öi l├ę─Źb─Ť antibiotiky pod├ívan├Żmi v monoterapii v terapeutick├ę d├ívce, a sou─Źasn─Ť se pod├şl├ş na sn├ş┼żen├ş intenzity z├ín─Ťtu.
 
Hydrok├ęla je zp┼»sobena  nahromad─Ťn├şm tekutiny uvnit┼Ö tunica  vaginalis  testis.  M┼»┼że  se   nal├ęzat  v  oblasti  semenn├ęho provazce  (funiculocele),  ale  ─Źast─Ťji  se  vyskytuje  kolem varlete.  M┼»┼że  se  vyskytovat  i  u  ┼żen  (hydrocele canalis Nuckii).  Rychl├Ż  vznik  hydrok├ęly  m┼»┼że  nastat  po poran─Ťn├ş ┼íourku,  po akutn├ş  nespecifick├ę i  specifick├ę (TBC)  infekci org├ín┼»  ┼íourku,  nebo  po  radioterapii. Komunikuj├şc├ş hydrok├ęla v d─Ťtstv├ş je zp┼»sobena  pr┼»chodnost├ş  peritone├íln├şho  processus vaginalis testis. M┼»┼że b├Żt spojena s  nep┼Ö├şmou t┼Ö├şselnou k├Żlou. V─Ťt┼íina komunikuj├şc├şch  hydrok├ęl v  d─Ťtstv├ş se  spont├ínn─Ť uzav┼Öe p┼Öed dosa┼żen├şm 1.  roku v─Ťku. Pokud  p┼Öetrv├ív├í, je t┼Öeba  opera─Źn├ş korekce stejn─Ť tak, jde-li sou─Źasn─Ť o k├Żlu s obsahem st┼Öevn├ş kli─Źky. Hydrok├ęla  v─Ťt┼íinou nen├ş  bolestiv├í, nen├ş-li p┼Ö├ştomen z├ín─Ťt. L├ę─Źba hydrok├ęly u chlapc┼» star┼í├şch jednoho roku je pouze chirurgick├í a spo─Ź├şv├í v revizi  varlete  z  inguin├íln├şho p┼Ö├şstupu,  kdy je revidov├ín  stav  spermatick├ęho  provazce,  processus vaginalis     peritonei a canalis inguinalis  a provedena opera─Źn├ş korekce. Vyzkou┼íeli jsme v praxi pediatrick├ę ambulance, ┼że pod├ín├şm 10% enzymov├ę masti, p┼Öipraven├ę magistraliter z jader dra┼ż├ę p┼Ö├şpravku Phlogenzym, nastala klinick├í odezva u dvoum─Ťs├ş─Źn├şho chlapce s hydrok├ęlou do ─Źty┼Ö dn┼». Do deseti dn┼» do┼ílo k vyhojen├ş ad integrum. Slibn├ę v├Żsledky se jev├ş u matek s mastitidou, kter├Żm byla pod├ína ke zm├şrn─Ťn├ş projev┼» z├ín─Ťtu v oblasti prsu mast o stejn├ęm slo┼żen├ş, jako v p┼Öedchoz├şm p┼Ö├şpad─Ť. Pacientk├ím byla sou─Źasn─Ť pod├ív├ína syst├ęmov├í antibiotika. 

Prote├ízy maj├ş neodiskutovateln├ę m├şsto v terapii otok┼». Sou─Źasn─Ť lze konstatovat, ┼że pod├ív├ín├ş antimikrobi├íln─Ť ├║─Źinn├Żch l├ítek spolu s vybran├Żmi prote├ízami: bromelain, chymotrypsin,ÔÇŽ), by m─Ťlo b├Żt v budoucnu p┼Öedm─Ťtem hlub┼í├şho hodnocen├ş, kter├ę n├ím m┼»┼że napomoci ┼Öe┼íit ┼íirokou problematiku hled├ín├ş vhodn├ę terapie infek─Źn├şch z├ín─Ťt┼» a s n├ş spojen├Żch rizik.
 

Literatura
Desser, L, Herbacek, I, Zavadova, E, Mohr ,T 1999: Polyenzyme preparations interrupt the autocrine loop of TGF-beta production in melanoma cells by conversing alpha2Macroglobulin (a2M) into the fast-form which binds TGF-beta irreversible. European Journal of Cancer 35: 375-376.
Desser, L, Holomanova, D, Zavadova, E, Pavelka, K, Mohr, T, Herbacek, I 2001: Oral therapy with proteolytic enzymes decreases excessive TGF-beta levels in human blood. Cancer Chemotherapy and Pharmacology, pp.125-131
Desser, L, Rehberger, A, Kokron, E, Paukovits, W 1993: Cytokine synthesis in human peripheral blood mononuclear cells after oral administration of polyenzyme preparations. Oncology 50:403-407
Henry, R, Cannon, D, Winkelman, J 1974: Clinical Chemistry, Principles and Technics. Harper & Row, New York, 398 p.
Kasseroller, R, Wenning, H 2003: Efficacy and tolerability of proteolytic enzymes as an anti-inflammatory agent in lymphoedema after axillary dissection due to mammary cancer. European Journal of Lymphology 10:18-26.
KOVAC, G, VARGOVA, M, POPELKOVA, M, NOVOTNY, J 2005: Acute Phase Proteins in Cattle. Achievements and Prospects of Ruminants Medicine. Pulawy, 48-53.
Luerti, M, Vignali, M 1978: Influence of Bromelain on Penetration of Antibiotics in Uterus, Salpinx and Ovary. Drugs Exp Clin Res 4:45-48.
Masopust, J 1998: Klinicka biochemie: po┼żadov├ín├ş a hodnocen├ş biochemick├Żch vy┼íet┼Öen├ş II. ─Ź├íst. Karolinum, Praha, 345 p.
Neubauer, R 1961: A plant protease for potentiation of and possible replacement of antibiotics. Exp Med Surg 19:143-160.
Nouza, K, Olejar, T, Nouza, M 1999: Proteázy v regulaci a modulaci imunity. Klinická imunologia 3:27-28
Olejar, T, Nouza, K 1998: Trombin a trypsin reguluj├ş bun─Ť─Źnou odpov─Ť─Ć aktivac├ş specifick├Żch receptor┼». Zpravodaj klinick├ę farmakologie a farmacie 4:19-22.
Salamberidze, L, Kartvelishvili, E, Lortkipanidze, M 2002: Effect of current administration of Taureodon and Wobenzym in Rheumatoid Arthritis. International Journal on Immunorehabilitation 1:110-111
Suchich, G, Loginova, N, Faizullin, L, Zdanov, A, Malinina, E, Bozedomov, V 1997: The use of Wobenzym to facilitate interferon synthesis in the treatment of chronic urogenital chlamydiosis. International Journal on Immunotherapy 13:131-133.
Tinozzi, S, Venegoni, A 1978: Effect of bromelain on serum and tissue levels of amoxicillin. Drugs Exp Clin Res 4:39-44.
Wald, M, Olejar, T, Sebkova, V, Zadinova, M, Boubelik, M, Pouckova, P 2001: Mixture of trypsin, chymotrypsin and papain reduces formation of metastases and extends survival time of C57Bl6 mice with syngeneic melanoma B16. Cancer Chemother Pharmacol 47 Suppl: S16-S22.
Xiang, G, Schinzel, R, Simm, A, Munch, G, Sebekova, K, Kasper, M, Niwa, T, Schmitz, C, Heidland, A 2001: Advanced glycation end products (AGEs)-induced expression of TGF-beta 1 is suppressed by a protease in the tubule cell line LLC-PK1. Nephrol Dial Transplant 16:1562-1569.