|
|
Pneumokoková systémová onemocnění a možnosti ochrany před nimi
|
Streptococcus pneumoniae je patrně nejčastějším původcem lidských infekcí. Jsou běžné od útlého dětského věku - kdy to jsou nejčastěji záněty středního ucha - později, a to i v dospělosti, to bývají záněty obličejových dutin. Tato onemocnění jsou sice nepříjemná, ale zpravidla dobře a úspěšně léčitelná antibiotiky a život neohrožují. Podstatně závažnější jsou pneumokokové zápaly plic, či hnisavé meningitidy téhož původu, což jsou nemoci, při nichž nejde jen o zdraví, ale i o život. Taková systémová postižení bývají nejspíše u rizikových skupin obyvatel - a těch je mnoho. Jsou to především osoby vyššího věku, zvláště tehdy, jestliže žijí v kolektivech, jako jsou domovy důchodců, oddělení geriatrická nebo pro dlouhodobě nemocné. Dále sem patří ti, kteří trpí vleklými onemocněními dýchacích cest, srdce a oběhového systému, ale i jater, ledvin, cukrovkou, či se zhoubnými nádory, nebo se sníženou odolností při chemické a radiační protinádorové terapii a konečně pacienti s asplénií a HIV pozitivní. |
|
K pneumokokovým pneumoniím může docházet kdykoliv během roku, ale častější jsou v zimních měsících. Mnohdy jim předchází virový infekt dýchacích cest a nejnebezpečnější je doba chřipkových epidemií. Virus chřipky totiž ničí řasinkový epitel dýchacích cest, který je důležitou obrannou bariérou před průnikem bakterií do dolních částí respiračního traktu, který je normálně sterilní. Je-li poškozen, pak se pneumokoky snadno dostanou do plic, kde způsobí lobární pneumonii. I když jsou pneumokoky v České republice zatím poměrně dobře citlivé na β-laktámová i makrolidová antibiotika, přesto u nás každoročně umírá na zápaly plic několik tisíc lidí. Vyšší počet úmrtí bývá v chladných měsících roku a to na plicní bakteriální komplikace u osob vyššího věku. |
|
Pneumokokové meningitidy, k nimž dochází především u dospělých, mají nejhorší předpovědi ze všech hnisavých zánětů mozkových plen - umírá až 30 % onemocnělých. K nákaze dochází přestupem infekce z chronických zánětlivých ložisek ve středouší či obličejových dutinách. Nezřídka k tomu dochází po úrazech hlavy. |
|
Léčení uvedených systémových pneumokokových nákaz je náročné i nákladné a bohužel není vždy úspěšné. V současné době však je možné takovým infekcím předcházet. Pnemokoků je sice na 90 sérotypů, ale jen některé z nich způsobují uvedená závažná onemocnění. Z těch je pak připravena polyvalentní vakcína, která u osob starších než 2 roky vede po jednorázovém podání k účinné tvorbě ochranných protilátek. V České republice je registrována vakcína, obsahující v 0,5 ml 25 mg purifikovaného kapsulárního polysacharidu z 23 sérotypů Streptoccocus pneumoniae, které v Evropě i v Americe způsobují nejčastěji uvedená invazivní onemocnění. Vakcína je dobře snášena, prakticky nemá kontraindikace, zajišťuje solidní ochranu alespoň na dobu 5 let. Vhodné je současné očkování proti chřipce - každá vakcína do jednoho deltového svalu. Očkování proti chřipce se ovšem musí každoročně opakovat. S takovou ochranou prováděnou v masovém měřítku jsou rozsáhlé dobré zkušenosti v USA i v mnoha evropských zemích. Oprávněnost těchto dobrých výsledků byla ověřena při očkování rizikových kolektivů uvedeným způsobem v Čechách i na Slovensku. |
|
Vzhledem k závažnosti invazivních pneumokokových nákaz je proto vakcinace proti těmto patogenům vhodná pro celou populaci, ale mimořádně potřebná pro rizikové skupiny obyvatel, kterým může zachránit život. |
|
Prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc. |
|
Infekční klinika FN Bulovka, Praha 8 |
|
|