Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2000/2001:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Samoléčení
Malárie
Oxidační stres a možnosti jeho ovlivnění
Pneumokoková systémová onemocnění a možnosti ochrany před nimi
Psoriáza
Sjögrenův syndrom
Tinea pedis, tinea unquium
Tuberkulóza
Virová hepatitida
2. Problematika kombinace protiinfekčních léčiv
3. Zánět optimalizující a imunitu normalizující působení systémové enzymoterapie
4. Veterinární farmacie
5. Přehled recepturních zkratek
6. Latina v současné farmaceutické praxi
7. Z receptářů starých lékárníků
8. Český lékopis 1997 - doplněk 2000
9. Evropský lékopis, jeho význam a perspektiva
10. České lékárenství v letech 1918 - 1928
11. Znáte práva pacientů?
12. Léčivo a lék na poštovní známce
13. Rigorózní řízení
14. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 31.7.2000
15. Farmaceutická společnost, evropský region, mezinárodní spolupráce

 
Tuberkulóza

1
2
3
4
III. kategorie: patří do ní nemocní s méně rozsáhlým nově zjištěným onemocněním plicní a mimoplicní TBC, obvykle bakteriologicky neověřenými. Dostávají dva měsíce jen tři léky (INH, RMP, PZA) denně. V pokračující fázi se podává čtyři měsíce denně INH a RMP, nebo čtyři měsíce stejná kombinace intermitentně 3x týdně nebo šest měsíců denně stejná kombinace.
IV. kategorie: patří do ní ostatní nemocní, např. tuberkulózní chronici, kteří zůstávají bakteriologicky pozitivní i po dokončení kontrolované léčby doporučované pro kategorii II. Léčení je přísně individualizované, provádí se ve specializovaných ústavech.
Léky se tedy podávají celkem šest až osm měsíců. Aby bylo dosaženo léčebného účinku, je nutno, aby nemocný vybral alespoň 80 % doporučených dávek. Léky se mají zásadně aplikovat pod kontrolou zdravotnického personálu. Monitorování výsledků léčby se děje pravidelně opakovaným bakteriologickým vyšetřováním sputa. I po vyléčení jsou pacienti sledováni na plicních odděleních.
Obvykle se v léčbě vystačí s pěti výše uvedenými léčivy. Mezi nová méně užívaná léčiva patří:
  • deriváty rifamycinu (rifabutin)
  • cykloserin
  • aminoglykosidy (amikacin, kanamycin, kapreomycin)
  • makrolidy (erytromycin, klaritromycin)
  • cefalosporiny (cefoxitin)
  • tetracykliny (doxycyklin)
  • beta-laktamy (amoxicilin/kyselina klavulanová)
  • fluorované chinolony (ofloxacin, ciprofloxacin, pefloxacin, difloxacin)
  • antileprotika (klofazimin, dapson)
  • sulfonamidy (sulfametoxazol/trimetoprim).
    Jejich používání má opodstatnění u onemocnění, která jsou vyvolána polyrezistetními kmeny M. tuberculosis a u některých mykobakterióz. U některých forem plicní tuberkulózy se terapie antituberkolotiky kombinuje s aplikací glukokortikoidů. U rozsáhlých tuberkulózních procesů se často zjistí porucha imunity. Je proto indikována imunomodulační léčba.
    Chirurgické zákroky jsou dnes již výjimečné a jsou častější u tuberkulózy mimoplicní.



    Zobrazit tabulku v samostatn�m okn�


    Tab. 1

    Prevence onemocnění
    Součástí prevence vzniku tuberkulózy je:
    1. Očkování BCG vakcínou. Vakcína obsahuje oslabený kmen M. bovis s navozením určitého stupně odolnosti vůči TBC. Vakcinace je v České republice dosud povinná a patří mezi první očkování prováděná 3.-5. den po narození. Revakcinace se provádí v 11 letech. Vakcína nesnižuje riziko onemocnění TBC, ale její ochranný mechanismus spočívá ve snížení rozsevu mykobakterií z místa primoinfekce, takže má zabránit hlavně vzniku generalizovaných forem. Dále se předpokládá, že vakcína vyvolá imunitu, která zabraňuje přechodu následujících infekcí do onemocnění.

    1
    2
    3
    4