|
Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
a)
|
oligosacharidy (sacharózu - 8 %,
fruktózu - 0,5 %, glukózu - 0,4 %,
α-maltosyl-β-D-fruktofuranosid),
polysacharidy (škrob, pektiny, aj.), |
b)
|
dusíkaté látky: aminokyseliny (arginin, glutamovou a α-aminomáselnou
kyselinu, cystein, tyrosin),
nízkomolekulární peptidy (> 1 %) a
proteiny, cholin (0,1-0,2 %), |
c)
|
triglyceridy, volné mastné kyseliny,
fosfatidy, |
d)
|
silici (0,5 %; beta-elemen, eremofilen),
polyiinové alkoholy (panaxydol,
panaxynol, falkarinol), |
e)
|
triterpenoidní saponiny (0,5-3 %)
především dammaranového typu -
ginsenosidy (panaxosidy Rb1, Rb2,
Rc, Rd, Re, Rf, Rg1, Rg2, Ro) (např. I-IV), |
f)
|
minerální látky (popel 6-8 %) s
přítomností četných mikroelementů
(As, Co, Cu, Ge, Mn, Mo, V, Zn). |
Obr. 1
| Ltka | R1 | R2 | I | 20S-protopanaxadiol | H | H | II | Ginsenosid Rb1 | beta-D-glc(1→2) beta-D-glc | beta-D-glc(1→6) beta-D-glc | Tab. 1
Obr. 2
| Ltka | R1 | R2 | III | 20S-protopanaxatriol | H | H | IV | Ginsenosid Rg1 | beta-D-glc | beta-D-glc | Tab. 2
|
Podle způsobu úpravy se rozeznává tzv. bílý ginseng a červený ginseng. Hmotnost kořenů u těchto drog se pohybuje kolem 8-10 g. Největší obsah ginsenosidů v kořenech se nachází v 6. roce života rostliny. Obsah glykosidů v drogách je následující3: |
Druh drogy | Zastoupen ginsenosid (vztaeno na celkov obsah) - % | Celkov
(%) | Rg1+Rf | Re | Rd | Ro | Rb2 | Rb1 | Bl ginseng
(Korea, Sam Geon Sam) | 2,09 | 18,8 | 15,4 | 3,7 | 13,3 | 15,6 | 34,1 | Bl ginseng (Korea, Kiboshi) | 1,86 | 15,1 | 37,3 | 1,6 | 9,1 | 9,7 | 26,9 | erven ginseng (Korea) | 1,02 | 17,5 | 7,8 | 1,7 | 19,3 | 24,0 | 29,6 | Bl ginseng slender tails * | 10,6 | 4,9 | 13,0 | 3,9 | 22,7 | 22,8 | 32,5 | Americk ginseng ** | 6,01 | 3,4 | 18,8 | 6,3 | 6,8 | 0,0 | 64,7 | Tab. 3
|
* droga je složena z bočních kořenů |
|
** droga pochází z taxonu rostoucího v severní Americe (P. quinquefolius L.) |
|
Extrakty z drog a čisté glykosidy působí v pokuse na zvířeti především jako adaptogen - zvyšující nespecifickou odolnost vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí (větší výdrž v testech fyzické výkonnosti2, zvyšují toleranci vůči psychické zátěži4), zvyšují psychickou aktivitu5, ovlivňují metabolizmus glutathionu6. O biologických účincích všehojových drog bylo napsáno do konce 20. století několik tisíc publikací; z hlediska vědeckého studia jsou tyto drogy velmi vděčným objektem, velké procento z nich má však prozatím jen teoretický význam. Z farmakologických studií (prokázaly vliv ginsenosidů na CNS, žlázy s vnitřní sekrecí, krevní tlak, metabolismus sacharidů, proteinů, nukleových kyselin, imunitní systém, vykázaly antioxidační a protektivní efekt aj.) vychází použití této drogy jako fytoterapeutikum v denních perorálních dávkách odpovídajících 1-2 mg směsi ginsenosidů/ kg hmotnosti dlouhodobě, při nedefinovaných terapeutických situacích: jako adaptogen, pro zvýšení nespecifické odolnosti organizmu, při stresovém zatížení, v geriatrii, v rekonvalescenci po těžkých infekčních chorobách, bakteriálních a chemických intoxikacích, jako mírné afrodisiakum. |
|
Extrakty s obsahem ginsenosidů však nalezly také uplatnění při výrobě potravin pro zvláštní výživu. Aby tyto přípravky vyhověly zákonným požadavkům7, nesmí u nich být definováno terapeutické použití a množství podaných ginsenosidů musí být výrazně nižší než v případě fytoterapeutik. Proto bývají kombinovány s dalšími rostlinami, případně živočišnými produkty, vitamíny, doporučovány pro celkové povzbuzení organizmu, případně zlepšení sportovního výkonu. |
|
V současnosti je v ČR registrováno asi 135 přípravků této kategorie. |
|
Časté a nadměrné používání přípravků s obsahem ginsenosidů může přinést nepříjemné vedlejší účinky: zvýšení krevního tlaku, nervozitu, spavost, ranní průjmy, edémy, euforii. Přípravky nesmí být kombinovány s kofeinem; u některých pacientů se objevuje výraznější citlivost a podráždění CNS. |
|