Ve třech klinických studiích, kde byl pacientům užívajícím tolbutamid (1500 mg/den ve třech denních dávkách) současně podáván chloramfenikol (2 g/den) bylo po několika dnech pozorováno přibližně zdvojnásobení plazmatické hladiny a plazmatického poločasu tolbutamidu a zárove� snížení glykémie v průměru o 24-30 %. Žádný z pacientů nevykazoval klinické známky hypoglykémie. Signifikatní hypoglykémie při současné aplikaci tolbutamidu a chloramfenikolu se vyskytuje zřídka.

int. 45 Phenylbutazon vs tolbutamid

U 9 diabetiků dlouhodobě užívajících tolbutamid (3 g/den) byla po 7 denní aplikaci phenylbutazonu snížená clearance tolbutamidu (o 50 %) a došlo k nárůstu plazmatického poločasu léčiva. Existuje i paradoxní studie dokumentující zvýšení clearance tolbutamidu při současné aplikaci phenylbutazonu.

int. 46 Azapropazon (strukturálně příbuzný fenylbutazonu) vs tolbutamid

Případy těžkých hypoglykémií u seniorů diabetiků stabilizovaných na tolbutamidu (1000 mg/den) byly pozorovány po zahájení léčby azapropazonem v dávkách 900-1200 mg/den.

int. 47 Co-trimoxazol vs tolbutamid

Podání 500 mg tolbutamidu i.v. pacientům po sedmidenní terapii cotrimoxazolem (1600 mg sulfamethoxazolu a 320 mg trimetoprimu/den) vyústilo ve statisticky signifikatní snížení clearance volné frakce tolbutamidu (o 25 %), snížení vazby na plazmatické bílkoviny (o 6 %) a prodloužení plazmatického poločasu o 30 %. V hladinách glukózy nebyly zaznamenány významné změny. U sulfafurazolu, sulfadiazinu, sulfadimethoxinu nebyly hlášeny ani farmakokinetické změny při podání s tolbutamidem, ani změny v hladinách glukózy.

int. 48 Co-trimoxazol vs glibenklamid

Retrospektivní analýza 57 pacientů poukázala na asociaci těžkých hypoglykémií s podáváním kombinace cotrimoxazolu a glibenklamidu.

Prospektivní sledování 8 diabetiků stabilizovaných na glibenklamidu (5-15 mg/den), kterým byl podáván cotrimoxazol po dobu 4-6 dnů, neprokázalo žádné změny plazmatických hladin glibenklamidu, ani hladin glukózy.

int. 49 Rifampicin vs tolbutamid

U 16 pacientů léčených antituberkulotikem rifampicinem v denní dávce 450-650 mg po dobu 4 týdnů se poločas tolbutamidu snížil zhruba na polovinu a plazmatická clearance vzrostla dvojnásobně po jednorázovém podání tolbutamidu 1000 mg i.v. Podobné případy byly zaznamenány také po 8 denní léčbě rifampicinem (1,2 g/den) a následné i.v. aplikaci tolbutamidu v dávce 20 mg/kg.

int. 50 Rifampicin vs glibenklamid

Bylo sledováno významné snížení plazmatických hladin glibenklamidu u pacientky, která užívala dlouhodobě 5 mg/den po přidání 600 mg/den rifampicinu k lékovému režimu. Dávky glibenklamidu musely být zvýšeny na 15 mg/den k udržení kontroly diabetu a současně byla přidána i terapie inzulínem. Po vysazení rifampicinu plazmatické koncentrace dramaticky vzrostly a dávkování bylo opět upraveno na 5 mg/den.

int. 51 Warfarin vs glibenklamid

Byl zaznamenán případ smrtelného vnitřního krácení u staré pacientky stabilizované na warfarinu po zahájení terapie glibenklamidem 10 mg/den. Došlo až k trojnásobnému nárůstu protrombinového času během 48 hod.

Neprokázané interakce

Literatura

Lazar JD, Wilner KD. Drug interactions with fluconazole. Rev Infect Dis 1990;12:327-333 Loupin E, Descotes J, Lery N, Evreux JC. Interactions medicamenteuses et miconazole. Therapie 1982;37:437-441