|
Latina v současné farmaceutické praxi
|
Lékové formy nemají dosud názvosloví s přesnými definicemi pojmů ani jednotnou klasifikaci. Určitý vývoj byl patrný i v jednotlivých vydáních Československých lékopisů. Poslední vydání standardních názvů Evropského společenství má seznam 265 názvů lékových forem rozdělených do 21 aplikačních skupin [14], [15], [25). Pro naše účely vyjdeme převážně z latinských názvů Ph.Eur.3 a ČL 97. |
|
Názvy skupin lékových forem nejsou tvořeny jednotně a označují se jedním slovem nebo složitějším vyjádřením. |
a)
|
Za základ je vzato místo aplikace, od něhož je odvozeno adjektivum, jehož množné číslo označuje skupinu, např. nasus, i, m. (nos) - nasalis, e (nosní; novolatinský výraz) - nasalia, orum, n. (nosní přípravky; vlastně původně praeparata nasalia). |
b)
|
Negativní vyjádření říkající o jaké podání nejde, opět vycházející z adjektiva. Z řeckého slova enteron (střevo) a slova para ve smyslu "mimo" vzniklo latinské adjektivum parenteralis, e a od něho substantivum parenteralia, orum, n., parenterální přípravky, původně praeparata parenteralia. |
c)
|
Skupinový název může být vyjádřen množným číslem neutra gerundiva (s vynecháním slova praeparata), např. inhalare (inhalovat) - inhalanda, orum, n., inhalační přípravky, přípravky, které mají být inhalovány. |
d)
|
Názvy, jejichž základem je typ lékové formy. Tak od slova capsa, ae, f. (pouzdro, schránka) byla utvořena zdrobnělina capsula, v množném čísle capsulae, arum, f., tobolky. Podle použitého technologického postupu a výsledného vzhledu je pak pomocí adjektiva blíže určena konkrétní léková forma. |
e)
|
Setkáme se i se skupinovými názvy označujícími skupenství. Od adjektiva liquidus, a, um (tekutý) je odvozeno substantivum liquidum, i, n., tekutina, s upřesněním v množném čísle např. liquida peroralia, perorální tekutiny. Někdy je upřesnění provedeno předložkovým výrazem: liquida ad usum dermicum (usus, us, m., upotřebení; z řeckého derma , kůže odvozené adjektivum dermicus, a, um). Obdobný smysl má adjektivum fluidus, a, um (plynoucí, tekutý; novější tvar fluidum, i, n. se rovněž překládá jako tekutina), používané u galenických přípravků (Extracta fluida, ČsL 4 i ČL 97). |
f)
|
Dvojslovné názvy zahrnující substantivum "přípravek" a upřesňující adjektivum. Vychází se z participia minulého času od sloves praeparo, are, avi, atum (připravit) nebo produco, ere, duxi, ductum (původně předvádět, povznést, nověji produkovat), v množném čísle středního rodu pak praeparata nebo producta (orum, n.), například praeparata homeopathica (novotvar homeopathicus, a, um), homeopatické přípravky nebo producta allergenica (novotvar allergenicus, a, um), alergenové přípravky. |
g)
|
Novější typy přípravků jsou někdy podrobně popisovány. Tak lékopisná praeparata pharmaceutica in vasis cum pressu s dvojím použitím ablativu - po předložce in na otázku kde (vas, vasis, n., nádoba, 3. deklinace, s nepravidelným plurálem vasa, orum, n., nádobí) a po cum (pressus, us, m., tlak). Konkrétní typ lékové formy určí ve smyslu "standardních názvů" další údaj (způsob vyprazdňování, dávkování). |
5.2.
|
Názvy léčivých přípravků |
|
Původně jednoslovné názvy léčivých přípravků se v souvislosti se snahou upřesnit charakter a vlastnosti přípravku často mění na dvojslovnou nebo ještě komplikovanější terminologii. Zde můžeme uvést pouze příklady. |
a)
|
Jednoslovné názvy navazující na výrazy související s vlastnostmi přípravku, často z pozdější doby, například cremor, oris, m. (krém); gelatum, i, n. (gel; souvisí se slovesem gelo, are, zmrazit); pasta, ae, f. (pasta); tinctura, ae, f. (původně barvení), ale také některé názvy ČsL 4, například retardettae. |
b)
|
Jednoslovné názvy odvozené od slov označujících v původním smyslu činnost. Tak solutio, onis, f. znamenalo v klasické latině uvolnění a dokonce zaplacení a teprve později roztok. Iniectio, onis, f. s původním významem vhození nebo vložení (např. ruky) přešlo na aplikaci přípravku a nakonec na samotný přípravek. |
c)
|
Označení přípravku dvěma slovy zpravidla využívá skupinového názvu upřesněného přídavným jménem, participiem presentu nebo perfekta, někdy, zvláště u konkrétních přípravků, genitivem podstatného jména: |
|
capsulae durae, tvrdé tobolky (durus, a, um, tvrdý); |
|
tabulettae enterosolventes, enterosolventní tablety (solvo, ere, solvi, solutum, uvolnit, rozpustit - solvens, rozpouštějící se); |
|
tabulettae obductae, obalené tablety (obduco, ere, duxi, ductum, pokrýt, potáhnout); |
|
producta fermentationis, produkty fermentace (fermentum, i, n., kvas; fermentatio, onis, f., fermentace); název nevychází ze skupinového označení. |
|