Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2000/2001:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Samoléčení
Malárie
Oxidační stres a možnosti jeho ovlivnění
Pneumokoková systémová onemocnění a možnosti ochrany před nimi
Psoriáza
Sjögrenův syndrom
Tinea pedis, tinea unquium
Tuberkulóza
Virová hepatitida
2. Problematika kombinace protiinfekčních léčiv
3. Zánět optimalizující a imunitu normalizující působení systémové enzymoterapie
4. Veterinární farmacie
5. Přehled recepturních zkratek
6. Latina v současné farmaceutické praxi
7. Z receptářů starých lékárníků
8. Český lékopis 1997 - doplněk 2000
9. Evropský lékopis, jeho význam a perspektiva
10. České lékárenství v letech 1918 - 1928
11. Znáte práva pacientů?
12. Léčivo a lék na poštovní známce
13. Rigorózní řízení
14. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 31.7.2000
15. Farmaceutická společnost, evropský region, mezinárodní spolupráce

 
Latina v současné farmaceutické praxi

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
5. Lékové formy
Lékové formy nemají dosud názvosloví s přesnými definicemi pojmů ani jednotnou klasifikaci. Určitý vývoj byl patrný i v jednotlivých vydáních Československých lékopisů. Poslední vydání standardních názvů Evropského společenství má seznam 265 názvů lékových forem rozdělených do 21 aplikačních skupin [14], [15], [25). Pro naše účely vyjdeme převážně z latinských názvů Ph.Eur.3 a ČL 97.
5.1. Skupinové názvy
Názvy skupin lékových forem nejsou tvořeny jednotně a označují se jedním slovem nebo složitějším vyjádřením.
a) Za základ je vzato místo aplikace, od něhož je odvozeno adjektivum, jehož množné číslo označuje skupinu, např. nasus, i, m. (nos) - nasalis, e (nosní; novolatinský výraz) - nasalia, orum, n. (nosní přípravky; vlastně původně praeparata nasalia).
b) Negativní vyjádření říkající o jaké podání nejde, opět vycházející z adjektiva. Z řeckého slova enteron (střevo) a slova para ve smyslu "mimo" vzniklo latinské adjektivum parenteralis, e a od něho substantivum parenteralia, orum, n., parenterální přípravky, původně praeparata parenteralia.
c) Skupinový název může být vyjádřen množným číslem neutra gerundiva (s vynecháním slova praeparata), např. inhalare (inhalovat) - inhalanda, orum, n., inhalační přípravky, přípravky, které mají být inhalovány.
d) Názvy, jejichž základem je typ lékové formy. Tak od slova capsa, ae, f. (pouzdro, schránka) byla utvořena zdrobnělina capsula, v množném čísle capsulae, arum, f., tobolky. Podle použitého technologického postupu a výsledného vzhledu je pak pomocí adjektiva blíže určena konkrétní léková forma.
e) Setkáme se i se skupinovými názvy označujícími skupenství. Od adjektiva liquidus, a, um (tekutý) je odvozeno substantivum liquidum, i, n., tekutina, s upřesněním v množném čísle např. liquida peroralia, perorální tekutiny. Někdy je upřesnění provedeno předložkovým výrazem: liquida ad usum dermicum (usus, us, m., upotřebení; z řeckého derma , kůže odvozené adjektivum dermicus, a, um). Obdobný smysl má adjektivum fluidus, a, um (plynoucí, tekutý; novější tvar fluidum, i, n. se rovněž překládá jako tekutina), používané u galenických přípravků (Extracta fluida, ČsL 4 i ČL 97).
f) Dvojslovné názvy zahrnující substantivum "přípravek" a upřesňující adjektivum. Vychází se z participia minulého času od sloves praeparo, are, avi, atum (připravit) nebo produco, ere, duxi, ductum (původně předvádět, povznést, nověji produkovat), v množném čísle středního rodu pak praeparata nebo producta (orum, n.), například praeparata homeopathica (novotvar homeopathicus, a, um), homeopatické přípravky nebo producta allergenica (novotvar allergenicus, a, um), alergenové přípravky.
g) Novější typy přípravků jsou někdy podrobně popisovány. Tak lékopisná praeparata pharmaceutica in vasis cum pressu s dvojím použitím ablativu - po předložce in na otázku kde (vas, vasis, n., nádoba, 3. deklinace, s nepravidelným plurálem vasa, orum, n., nádobí) a po cum (pressus, us, m., tlak). Konkrétní typ lékové formy určí ve smyslu "standardních názvů" další údaj (způsob vyprazdňování, dávkování).
5.2. Názvy léčivých přípravků
Původně jednoslovné názvy léčivých přípravků se v souvislosti se snahou upřesnit charakter a vlastnosti přípravku často mění na dvojslovnou nebo ještě komplikovanější terminologii. Zde můžeme uvést pouze příklady.
a) Jednoslovné názvy navazující na výrazy související s vlastnostmi přípravku, často z pozdější doby, například cremor, oris, m. (krém); gelatum, i, n. (gel; souvisí se slovesem gelo, are, zmrazit); pasta, ae, f. (pasta); tinctura, ae, f. (původně barvení), ale také některé názvy ČsL 4, například retardettae.
b) Jednoslovné názvy odvozené od slov označujících v původním smyslu činnost. Tak solutio, onis, f. znamenalo v klasické latině uvolnění a dokonce zaplacení a teprve později roztok. Iniectio, onis, f. s původním významem vhození nebo vložení (např. ruky) přešlo na aplikaci přípravku a nakonec na samotný přípravek.
c) Označení přípravku dvěma slovy zpravidla využívá skupinového názvu upřesněného přídavným jménem, participiem presentu nebo perfekta, někdy, zvláště u konkrétních přípravků, genitivem podstatného jména:
  • capsulae durae, tvrdé tobolky (durus, a, um, tvrdý);
  • tabulettae enterosolventes, enterosolventní tablety (solvo, ere, solvi, solutum, uvolnit, rozpustit - solvens, rozpouštějící se);
  • tabulettae obductae, obalené tablety (obduco, ere, duxi, ductum, pokrýt, potáhnout);
  • producta fermentationis, produkty fermentace (fermentum, i, n., kvas; fermentatio, onis, f., fermentace); název nevychází ze skupinového označení.

    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13