|
|
Denní doporučené dávky pro vitaminy
|
|
Pojmy, používané v oblasti doporučených dávek |
|
|
Myšlenka stanovení denních doporučených dávek pro jednotlivé živiny a mikroživiny (nutrienty) je stará asi 60 let. První nutriční doporučení bylo vydáno kanadským výborem pro výživu (Canadian Council on Nutrition) v roce 1938, tento dokument používal pojmu RNI - Daily Recommended Nutrient Intakes. |
|
|
V roce 1941 následovalo doporučení americké rady pro potraviny a výživu FNB (US Food and Nutrition Board), kde byl poprvé definován pojem RDA (Recommended Dietary Allowance). Tato doporučení byla naposledy vydána v roce 1989, jednalo se o 10. vydání. Tato doporučení vycházela z aktuálně dostupných poznatků o klinických příznacích deficience vitaminů, tzn. vycházela z takových hodnot pro jednotlivé mikroživiny, které způsobí určité karenční příznaky. |
|
|
V následujících letech došlo k prudkému nárůstu vědomostí o vlivu výživy na zdraví lidí. Byla publikována řada studií, zabývajících se vlivem vitaminů a minerálních látek na prevenci některých onemocnění, např. kardiovaskulárních, některých typů nádorových onemocnění, osteoporózy, degenerativních onemocnění zraku atd. V těchto studiích byly často aplikovány vysoké dávky mikroživin. Zákonitě se tedy objevil požadavek stanovit nejen denní doporučenou dávku vitaminů, ale také bezpečnou hranici jejich příjmu. Iniciativy se chopily Spojené státy americké a Kanada. Od roku 1998 tak US FNB vydává nutriční doporučení v podobě tzv. DRI konceptu (Dietary Reference Intakes). Jedná se o stanovení výživových doporučených dávek. Tato doporučení pak v návaznosti ovlivňují legislativní stanovení dávek mikroživin, tedy vitaminů a minerálních látek, pro fortifikaci potravin, pro funkční potraviny a potravní doplňky a to především v Americe, ale i v ostatních zemích. |
|
|
Referenční výživové dávky DRI hradí potřeby zdravých jedinců, tzn.: |
|
|
DRI jsou určeny pro obyvatele USA a Kanady a nezohledňují specifické regionální odlišnosti ve výživě v ostatních zemích |
|
|
jsou určeny pro jedince, kteří jedí "normální stravu", t.j. nezohledňují nároky lidí s dietním omezením a s výjimkou železa a zinku ani vegany a vegateriány |
|
|
nezohledňují nutriční požadavky jedinců nemocných, jejichž organismus má z důvodu choroby vyšší požadavky na některé látky |
|
|
nemohou hradit nutriční nároky jedinců s chronickou nebo akutní deficiencí vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. |
|
|
DRI koncept nahradil dřívější americké RDA a kanadské RNI a zahrnuje v sobě následující pojmy: |
| 1.
|
Estimated Average Requirement (EAR) |
|
|
(EAR) vyjadřuje hodnotu, resp. množství nutrientu, které hradí nutriční požadavky 50 % jedinců určitého pohlaví v dané věkové skupině. Vzhledem k tomu, že EAR vyjadřuje hodnotu nutričního příjmu, zahrnuje v sobě už předpokládanou biologickou dostupnost daného nutrientu. Stanovuje se na základě experimentálně získaných dat z vědeckých a lékařských studií, zabývajících se riziky onemocnění z deficience jednotlivých nutrientů. |
| 2.
|
Recommended Dietary Allowance (RDA) |
|
|
(RDA) vyjadřují denní doporučenou hladinu příjmu nutrientů, která je dostačující, aby zajistila nutriční požadavky téměř všech (97-98 %) jedinců v dané skupině (pohlaví, věk, těhotenství, laktace). RDA jsou však zaměřeny na potřeby jednotlivce, nikoliv skupiny lidí. |
|
|
RDA se vypočítá numericky na základě EAR podle vzorce: |
|
|
přičemž SDEAR je standardní odchylka EAR (odhadnuté průměrné potřeby daného nutrientu). |
|
|
Pokud neexistují dostatečná data pro stanovení variability potřeb dané látky (což je případ většiny vitaminů), počítá se s koeficientem obvykle 10 % (u niacinu 15 %) a pak platí: RDA = 1,2 krát EAR |
|
