|
|
Vitaminy jako preventivní faktory
|
|
Kyselina listová se podílí na tvorbě erytrocytů, dále se účastní syntézy nukleoproteinů a bílkovin, prostřednictvím těchto mechanismů pak zasahuje do přenosu genetické informace v buňce. Její nedostatek u těhotných žen může být příčinou závažných vývojových poruch mozku a lebky plodu. |
|
|
Ve vztahu ke kardiovaskulárním chorobám je důležitý podíl kyseliny listové na odbourávání homocysteinu. Homocystein je metabolický produkt methioninu, aminokyseliny, která vzniká při trávení bílkovin. Při vyšší hladině homocysteinu je zvýšené riziko poškození výstelky arteriální či žilní stěny. S tím také souvisí zřetelně vyšší riziko vzniku trombotických procesů v cévách. Při delším působení zmíněných faktorů je výrazně vyšší riziko trvalých změn postižených cév. Toto postižení není v příčinném nebo jiném vztahu k rozvoji sklerotických změn podmíněných nadbytkem cholesterolu. Jedná se o samostatný rizikový faktor, který při existenci dalších rizikových faktorů (např. hyperlipidémie) může tento typ postižení dále zhoršovat. Výsledným účinkem pak pravděpodobně bude výrazně urychlený rozvoj sklerotických změn. Jako rizikové hodnoty jsou většinou udávány hladiny homocysteinu 14,0 µmol/l nebo vyšší, kdy podle autorů je třeba léčit, či 11,0 µmol/l, kdy je nutno léčbu zvažovat. |
|
|
Pokud se týká prevence sklerotických změn v souvislosti se zvýšenou hladinou homocysteinu, činí potřebná dávka kolem 0,5 mg kyseliny listové denně. Ta vede ke snížení hladiny homocysteinu o 30 - 32 %. Zvýšení dávky nad 1 mg (bylo dáváno až 5 mg denně) po dobu 3 měsíců nemělo na pokles sledovaného homocysteinu významnější vliv. |
|
|
Metabolického cyklu odbourávání homocysteinu se spolu s kyselinou listovou účastní další dva vitaminy skupiny B - vitamin B6 a B12. Také u těchto dvou vitaminů je prokazována jejich snížená hladina v krvi, podobně jako je tomu u kyseliny listové. Dávky používané jako opatření při vysoké hladině homocysteinu v krvi jsou u vitaminu B6 a vitaminu B12 různé, většinou nepřesahují pětinásobek denní doporučené dávky, v některých studiích jsou i menší. Důležitá je právě jejich kombinace s kyselinou listovou. Podávání pouze zmíněných samotných dvou vitaminů bez kyseliny listové má jen minimální efekt. Kyselina listová však působí i samotná, přidání vitaminu B6 a vitaminu B12 tento pozitivní účinek potencuje. Řada podávaných léků zvyšuje vylučování kyseliny listové, čímž se její potřeba zvyšuje. Jsou to např. léky proti epilepsii, hypnotika, hormonální kontraceptika a řada dalších. Pravidelná konzumace alkoholu významně snižuje hladinu kyseliny listové v krvi. |
|
|
Niacin je vitamin skupiny B, který se jako součást enzymů NAD (nikotinamid adenin dinukleotid) a NADP (nikotiamid adenin dinukleotid fosfát) účastní řady metabolických pochodů. Vyskytuje se ve dvou formách - nikotinamid a kyselina nikotinová. |
|
|
Z hlediska prevence aterosklerózy se uplatňuje spíše kyselina nikotinová, než její amid. Snižuje hladinu cholesterolu, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak. K těmto účinkům ve významnější míře dochází až při vysokých dávkách (5 - 10 x vyšších než doporučená denní výživová dávka, která činí pro dospělé 18 - 20 mg, u dětí 10 - 15 mg). Hodnoty vyšší než 500 mg za den jsou již považovány za nežádoucí, může dojít zejména k poškození jater. |
|
|
W.Bayer, K.Schmidt: Vitamine in Praevention und Therapie, Hippokrates Verlag, Stuttgart 1991 |
|
|
P.Walter (ed.): The Scientific Basis for Vitamin Intake in Human Nutrition, KargerAG, Basel, 1995 |
|
|
W.Leonhardt: Oxidative Stress and Antioxidant Status, Roche Vitamins Europe Ltd. Basel, 2002 |
|
|
Ing. Tereza Burianová, CSc. |
|
|
Ing. Jarmila Blattná, CSc. |
|
