|
|
Vitaminy
|
|
Denní doporučená výživová dávka nebyla pro tento vitamin stanovena. K deficienci vitaminu jsou náchylní kojenci do šesti měsíců věku a lidé, konzumující větší množství syrového vaječného bílku. Zde je přítomen avidin, který váže biotin do neaktivního komplexu. Tepelným záhřevem avidin schopnost vazby ztrácí, takže vařená vejce biotin neinaktivují. K vážné deficienci biotinu dochází u dětí, které mají určitou vrozenou vadu metabolismu, projevující se nedostatkem biotinidázy. |
|
|
Denní bezpečná dávka (UL) nebyla stanovena. Biotin patří mezi vitaminy s nejnižší toxicitou. Např. u dětí s vrozenými poruchami enzymů, závislých na biotinu, byly dobře tolerovány parenterální dávky 10 mg biotinu denně. |
|
|
Biologicky aktivní je kyselina D-pantothenová i její alkohol D-pantothenol. |
|
|
Kyselina pantothenová se vyskytuje v mnoha zdrojích, takže izolovaná deficience tohoto vitaminu se prakticky nevyskytuje. Nejbohatším zdrojem jsou vnitřnosti, obilí a celozrnné výrobky. Nejčastěji se vyskytuje jako část koenzymu A, který se resorbuje v žaludku a tenkém střevě a pak se postupně uvolňuje až na kyselinu pantothenovou. |
|
|
Zdroje kyseliny pantothenové |
| Zdroj | Mnostv mg/100g | | Jtra | 4,1-7,0 | | Vejce | 1,6 | | Drod | 5,3 | | Oechy | 0,7-2,14 | | ampiony | 2,1 |
Tab. 18
|
|
Kyselina pantothenová jako složka koenzymu A, hraje klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin, a tak se podílí na všech reakcích stavby a odbourávání buněk a tkání. Účastní se acetylace karnitinu, tedy i energetického využití mastných kyselin a je potřebná pro syntézu sterolů, např. cholesterolu, žlučových kyselin, provitaminu D a některých hormonů. Je nezbytná pro syntézu řady dalších látek, např. porfyrinu (hemoglobin, myoglobin, cytochromy dýchacího řetězce), acetylcholinu (neurotransmiter), fosfolipidů (složka buněčných membrán). Má význam při tvorbě protilátek a účastní se imunitních procesů organismu. |
|
|
Deficience samotné kyseliny pantothenové není známa, nedostatek tohoto vitaminu je většinou spojen s nedostatkem celé skupiny vitaminů B-komplexu. Deficience kyseliny pantothenové, vyvolané uměle na zvířatech, způsobují poruchy růstu, fertility, neurosvalové poruchy a dermatologická poškození. |
|
|
Denní doporučená výživová dávka nebyla pro tento vitamin stanovena. Vyšší nároky na příjem tohoto vitaminu mají alkoholici, ženy, užívající orální antikoncepci, diabetici, starší lidé a lidé s onemocněním trávicího ústrojí. |
|
|
V doplňcích stravy se vyskytuje kyselina pantothenová, panthenol nebo pantothenát vápenatý, příp. sodný. |
| 1 mg kys. pantothenov | = | 1,088 mg pantothent vpenat | | 1 mg kys. pantothenov | = | 1,12 mg pantothent sodn | | 1 mg pantothent vpenat | = | 0,8925 mg kys. pantothenov | | 1 mg panthenol | = | 1,068 mg kys. pantothenov | | 1 mg panthenol | = | 1,161 mg pantothent vpenat | | 1 mg panthenol | = | 1,181 mg pantothent sodn | | 1 mg kys. pantothenov | = | 0,936 mg panthenol | | 1 mg pantothent vpenat | = | 0,861 mg panthenol | | 1 mg pantothent sodn | = | 0,847 mg panthenol |
Tab. 19
|
|
Jak při perorálním, tak při parenterálním podávání kyseliny pantothenové a jejích derivátů nebyly zaznamenány toxické účinky. Bezpečná denní dávka (UL) nebyla stanovena. |
|
