|
Poruchy příjmu potravy
|
Je třeba postupně redukovat nadměrné cvičení a cvičit ve společnosti někoho dalšího. |
|
Cílem psychoterapie je diagnostika řešení psychologických problémů. Pacientce je nabízena maximální zodpovědnost v terapii, je posilováno její sebevědomí a pozitivní zkušenost s vlastním tělem. Pacientka se postupně učí neustupovat strachu z tloušťky, vydržet nepříjemné pocity spojené s příjmem potravy. Cílem je dovést pacientku k tomu, aby začala jíst a nahradila přejídání pravidelným jídelním režimem. Další kroky jsou zaměřeny proti zvracení a dietám, na postoje vůči vlastní postavě a jídlu. |
|
Součástí psychoterapie je: |
1.
|
Kognitivně-behaviorální terapie |
|
Kognitivně-behaviorální terapie vychází z předpokladu, že v případě PPP jde primárně o patologii v rovině chování a myšlení. Cílem terapie je změnit patologické vzorce ve vztahu k jídelnímu chování, postoje k vlastnímu tělu, způsob myšlení, který souvisí s rozvojem a udržováním poruchy. Technika se nejvýrazněji uplatňuje u mentální bulimie. |
2.
|
Psychoanalytická a dynamická psychoterapie |
|
Psychoanalytická a dynamická psychoterapie se snaží pomoci pacientkám porozumět hlubším příčinám vzniku poruchy, včetně nevědomých souvislostí. Tento typ je určen zejména pro pacientky s delším trváním poruchy, kde ostatní způsoby léčby selhávají. |
|
Rodinná terapie je součástí léčby zejména u skupiny mladších pacientů, kteří žijí se svými rodiči. Cílem rodinné terapie je posílení rodičovské koalice a vlivu rodičů na mladší pacientky. U starších pacientek je třeba naopak posílit individuální vývoj dospívajícího a napomoci úspěšnému separování se od primární rodiny. |
|
Skupinová terapie se uplatňuje u pacientek jak při hospitalizaci, tak v rámci denních stacionářů i ambulantní péče. Cílem skupinové práce jsou nejen změny v oblasti jídla a hmotnosti, ale i změny v oblasti interpersonálních vztahů a osobnosti partnerů. |
|
Výše uvedené terapeutické přístupy je možno doplnit arteterapií a muzikoterapií. |
|
Podstatný význam v léčbě PPP mají psychofarmaka, především antidepresiva. Kromě antidepresiv 1. a 2. generace se v současné době používají zejména antidepresiva 3. generace, látky selektivně inhibující zpětné vychytávání serotoninu (SSRI). Dále se používají neuroleptika (stavy spojené s neklidem, výrazným napětím, nutkavými projevy a negativismem), anxiolytika (snížení úzkosti), antikonvulziva (při periodicitě epizod). |
|
antidepresiva - fluoxetin, fluvoxamin, sertralin, tricyklická antidepresiva |
|
neuroleptika - sulpirid, risperidon, klasická neuroleptika |
|