Úvod

Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou závažným onemocněním, které zasahuje jak do oblasti psychiky, tak i somatického stavu. PPP se vyskytují převážně ve formě mentální anorexie a mentální bulimie. Obě tyto formy se mohou vzájemně prolínat, proto se někdy také hovoří o tzv. bulimarexii. Kromě těchto dvou nejtypičtějších forem patří mezi PPP v dospělosti např. přejídání nebo zvracení spojené s jinými psychickými poruchami nebo psychogenní ztráta chuti k jídlu. PPP jsou typickým onemocněním mladých žen a dívek. U chlapců a mužů se vyskytují asi v poměru 1:10. V současné době postihují přibližně každou dvanáctou dospívající dívku a mladou ženu a téměř u každé desáté dívky je možné se setkat s některými jejich příznaky. Nejvíce poznatků o PPP sice vychází ze zkoumání adolescentních dívek a mladých žen, PPP se však vyskytují i v jiných věkových skupinách, například v období dětství a počátku dospívání. Kromě typické formy mentální anorexie a mentální bulimie (ta se však v tomto věku vyskytuje velmi zřídka), se v dětském věku objevují ještě další atypické formy PPP, a to emoční porucha spojená s vyhýbáním se jídlu, porucha spojená s extrémní vybíravostí v jídle a syndrom pervazivního odmítání (tj. odmítání jídla, pití, mluvení, chůze a péče o sebe).

První věrohodně popsané případy PPP pocházejí z druhé poloviny 19. století. K prudkému vzestupu PPP došlo v druhé polovině 20. století. První lékařský popis mentální anorexie je připisován Mortonovi (1964), mentální bulimie byla diagnostikována poprvé až v roce 1979 Russelem.

U PPP je ve srovnání s ostatními psychiatrickými pacienty i obecnou populací popisována zvýšená mortalita i riziko sebevraždy. Chronický průběh onemocnění, které může trvat 20-30 let až do předčasné smrti, se vyvíjí až u jedné třetiny pacientek. Onemocnění se často vyskytuje s dalšími závislostmi na alkoholu či drogách, což zhoršuje průběh i prognózu onemocnění.

Typické pro pacientky s mentální anorexií je, že většinou léčbu odmítají. Nepovažují se za nemocné a k léčbě jsou donuceny spíše svým okolím. Pacientky trpící mentální bulimií si svou nemoc uvědomují a obvykle s léčbou souhlasí.

Příčina PPP

Příčina PPP není zcela jasná. Onemocnění je podmíněno multifaktoriálně, na jeho vzniku, rozvoji a udržování se podílí více příčin:

K dnešní době patří ideál štíhlého zdravého těla, je zdůrazňováno nebezpečí nadváhy, zabýváme se problematikou zdravé výživy. Snaha po dosažení štíhlosti vede k držení redukčních diet. Na základě realizované studie se uvádí, že se svým tělem není spokojeno až 60 % dívek a téměř polovina mladých žen drží dietu. Právě redukční dieta výrazně zvyšuje riziko vzniku mentální anorexie a mentální bulimie. Řada dívek a mladých žen totiž zaměňuje redukční dietu za normální jídelní režim.

Důležitým faktorem jsou také biologické a psychologické změny v období puberty a adolescence. Onemocnění je někdy interpretováno jako strach z dospělosti a přijetí dospělé sexuální a mateřské role.

Rodiny pacientek bývají často popisovány jako středostavovské, zaměřené na výkon a úspěch. Panuje v nich nadměrná soutěživost (dvojčata, sportovní zájmy rodičů a sourozenců).

Mezi predisponující nebo spouštěcí faktory patří také životní události (separace a ztráta, narušení rodinné rovnováhy, změna v nárocích prostředí, ohrožující ztráta sebevědomí). Spouštěcím faktorem mohou být např. nevinné narážky okolí týkající se tělesného vzhledu.

Emoční faktory: častý výskyt depresivních a úzkostných stavů.

Genetické faktory.

Somatická onemocnění.

Varovné signály PPP

Dramatické zhubnutí za krátký čas, starosti s váhou a postavou i při normálním stavu, nošení oblečení skrývající tvar těla.

Počítání kalorií a obsahu jídla, odmítání jídla, neobvyklé zvyky při jídle, čtení o PPP a dietách.

Nadměrné cvičení.

Setrvávání dlouhou dobu po jídle na toaletě.

Pravidelné užívání léků na hubnutí, laxativ, diuretik.