Gastritis

viz Zánět žaludku

Gastroenteritis

viz Současný zánět žaludku a tenkého střeva

Hepatitis acuta et chronica

viz žloutenka akutní a chronická

Hubenost - Denutritio

Zvýšení tělesné hmotnosti je žádoucí tam, kde vlivem onemocnění došlo k snížení hmotnosti (např. po infekčních chorobách, operacích, dlouhodobé léčbě apod.). U těchto pacientů se doporučuje jíst pravidelně a to 5-6 x denně. Už jejich snídaně má být bohatší na bílkoviny (mléko, tvaroh, sýry, maso, vejce), vydatná i energeticky (máslo, med, džem, chléb, bílé pečivo). K přesnídávce je vhodné ovoce, které je možné doplnit rovněž energeticky bohatým jídlem jako při snídani. Nezapomínat na nápoje.

Oběd by se měl skládat z vydatné polévky, předkrmu, masa s dostatečným množstvím přílohy a zeleniny, a moučníku (i dvojitá porce), podle chuti černá káva nebo jiný vhodný nápoj.

Odpolední svačina se nemá nikdy vynechávat, sladký moučník eventuelně i se šlehačkou zajistí energetický přísun. Večeře je rovněž vydatná (teplá či studená) a má obsahovat bílkoviny, tuky, cukry v dostatečném množství, ale v lehce stravitelné formě. Před spaním ještě tzv. druhá večeře, tj. mléko nebo jiný nápoj se zákuskem, sýrem nebo ovocem. Kuchyňská úprava u této diety nemá žádné omezení. Je třeba vyhovět individuální chuti nemocného a podávat mu jeho oblíbené pokrmy a nápoje. Po jídle je rovněž vhodný odpočinek, dále se doporučuje hodně pobytu na čerstvém vzduchu, rekreačně prováděný sport a prodloužený spánek. Kouření a alkoholické nápoje by u rekonvalescentů měly být silně omezené. Chuť k jídlu, která je u těchto pacientů snížena, se dá zvýšit úpravou a pestrostí jídla, podávaného v příjemném prostředí a v dobré společnosti.

Hyperchlorhydrie

viz Zvýšená produkce kyseliny v žaludeční šťávě

Hypochlorhydrie

viz Nedostatek kyseliny v žaludeční šťávě

Chronické onemocnění ledvin - Nefritis

Chronický zánět ledvin postihuje jak ledvinná klubíčka (chronická glomerulonefritis, nefritický syndrom), tak i vývody z ledvinných klubíček, pánvičku ledvinnou a intersticium (chronická pyelonefritis, tubulointersticiální nefritis).

Zánět klubíček vzniká na imunologickém podkladě depozicí imunologických komplexů. Akutní zánět vzniká nejčastěji po předchozí infekci betahemolytickým streptokokem (při angíně, spále).

Zánět vývodních cest a intersticia je onemocnění ledvin a vývodních cest často infekčního původu. U chronických stavů může být příčinou i nadměrné užívání analgetik, porucha metabolismu purinů (hyperurikemie) se zvýšeným vylučováním kyseliny močové, dále ledvinové kameny a jiné překážky ve vývodních cestách močových, které způsobují různý stupeň městnání moči v ledvinách.

Ledviny jsou párový orgán, jejichž funkcí je především tvorba moči, do které přecházejí zplodiny látkové přeměny a nastává zpětné vstřebávání látek, které organismus potřebuje. Všechno, co se dostane do lidského těla především potravou, je po zpracování útrobními orgány využíváno k obnově tělesných tkání a k získání energie nutné pro všechny tělesné i duševní pochody člověka. Nepotřebné látky jsou z lidského těla odstraňovány močí, stolicí a z malé části i potem.

Je proto logické, že při onemocnění ledvin, které vede ke snížení jejich funkce, je třeba dietní úpravou činnosti ledvin ulehčit, a to na základě zhodnocení laboratorních nálezů a klinického stavu pacienta. Dieta zde má významnou roli.