Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinických studií

 
Alzheimerova nemoc

1
2
3
4
5
6
7
8
Jak již bylo uvedeno výše, v patogenezi AN se může uplatňovat oxidativní stres a volné radikály. To jsou atomy nebo molekuly, které jsou vedlejším produktem oxidačních a redukčních reakcí a jsou nositeli nepárového elektronu. Některé volné radikály jsou vysoce reaktivní a mohou poškodit DNK, buněčné proteiny, lipidy membrán. Volné kyslíkové radikály jsou součástí patogenetického řetězu, ale není zcela jasné, zda jsou jeho příčinou či následkem.
Změny neurotransmiterových systémů při AN
Z neurotransmiterových systémů je nejvíc postižen systém acetylcholinergní. Typicky je postižena presynaptická oblast, je snížena aktivita enzymu syntetizujícího acetylcholin (cholinacetyltransferáza), je snížen vstup prekurzorů (cholin, acetyl-koenzym A), zpětné vychytávání acetylcholinu i jeho uvolnění z presynaptického zakončení. Z dalších systémů je postižen systém serotoninergní, je snížena hladina somatostatinu. S věkem klesá i syntéza dopaminu a stoupá jeho inaktivace monoaminooxidázami (MAO). Zvláště stoupá aktivita MAO typu B, jak s věkem, tak výrazněji u AN.
Terapie AN
V současnosti ještě není zcela známa etiopatogeneze Alzheimerovy nemoci a není tedy možná kauzální léčba.
Terapie AN je komplexní, zahrnuje farmakoterapii, psychoterapii a socioterapii, léčbu interkurentních onemocnění, rehabilitaci a spolupráci s rodinou a pečovateli nemocného.
Farmakoterapii AN lze zhruba (a ne zcela přesně) rozdělit do dvou základních skupin:
a) farmakoterapie kognitivních funkcí (intelekt, paměť, motivace),
b) farmakoterapie nekognitivních funkcí (ovlivnění ostatních, druhotně postižených psychických funkcí, jako např. emotivity, spánku, delirií).
Kognitivní farmakoterapie AN
I. Substituce nedostatkovými neurotransmitery nebo neuromodulátory
U AN je nejvíce postižen mozkový acetylcholinergní systém, zejména oblast presynaptická, zatímco oblast postsynaptická zůstává poměrně intaktní. Látky, které se používají pro zlepšení funkce centrálního acetylcholinergního systému se obvykle označují jako kognitiva.
1. Podání prekurzorů
Substituce samotným acetylcholinem není možná pro jeho příliš krátký poločas, cholin se nepoužívá, protože může působit depresogenně. Používají se proto různé typy lecitinu, především sojový lecitin. Z lecitinu se postupně uvolňuje cholin pro syntézu acetylcholinu. V praxi bývá poddávkováván, dávky musí být alespoň 10-20 g/den (v klinických studiích byly používány dávky až 100 g denně). Analýzy klinických studií s lecitinem u AN většinou ukazují jen nevýznamné zlepšení klinického stavu, výsledky kombinované terapie (kombinace s inhibitory acetylcholinesteráz) jsou lepší.
2. Podání inhibitorů acetylcholinesterázy (I-Ache)
Acetylcholinesteráza je enzym, který odbourává acetylcholin, jejím zablokováním se zvýší množství acetylcholinu schopného vazby na své receptory. Důležité je, aby tyto látky specificky blokovaly mozkovou acetylcholinesterázu bez ovlivnění její periferní formy (to by totiž mohlo vést k řadě nežádoucích účinků, jako např. svalové křeče, nauzea, pocity slabosti, průjmy, pocení, tachyarytmie).
V současnosti se používají preparáty z několika chemických skupin.
a) karbamáty
Fyzostigmin - dnes se používá pouze experimentálně. Má velmi krátký poločas, časté nežádoucí účinky. Hodí se k tzv. fyzostigminovému testu, tj. k ověření, zda po jednorázovém i.m. podání 0,5-1mg fyzostigminu následné krátkodobé zvýšení koncentrace acetylcholinu zlepší u pacienta do 20 minut po podání kognitivní funkce, a tudíž zda je případná terapie kognitivy nadějná. Úpravou postranního řetězce fyzostigminu se došlo k látkám s výhodnějšími vlastnostmi.
Rivastigmin - se podává ve vzestupném dávkování, začíná se 2x denně 1,5 mg a dle tolerance je možno podávat až 2x denně 6 mg. Příznivý účinek na kognitivní funkce lze očekávat asi za 12 týdnů od zahájení terapie a přetrvává asi 6 měsíců po jejím ukončení.

1
2
3
4
5
6
7
8