|
Klimakterium
|
Nejčastější formou užití HRT v České republice je perorální forma, druhá v pořadí je aplikace transdermální. Dominantní pozici v transdermální aplikaci zaujímají náplasťové formy. V roce 1998 se u nás objevil i estrogenní preparát v gelové formě. V roce 2000 se na trh dostal estrogen ve formě subkutánního implantátu, který uvolňuje estrogeny po dobu 6 měsíců. Perspektivní se jeví využití nitroděložního systému uvolňujícího levonorgestrel jako součásti HRT. |
|
Letos (r. 2002) byl uveden na trh estrogen (estradiol) ve formě nosního spreje. Do budoucna lze očekávat daleko větší využití škály parenterálních forem. |
|
Při perorálním podání estrogenů je třeba počítat s tím, že se během vstřebávání uplatňují dva mechanismy. Prvním je konverze estradiolu na estron ve střevě, druhým je tzv. first past efekt v játrech. Proto musí být ústy podaná dávka vyšší, než u ostatních forem aplikace, které játra obcházejí. Vstřebané estrogeny se dostávají portální žilou do jater, kde dochází k jejich konjugaci na glukuronidy a sulfáty, část estradiolu se mění na méně účinný estron. Přítomnost estrogenu v játrech vyvolává změny v metabolismu lipidů, změny ve složení žluči, indukci řady vazebných proteinů a změny ve tvorbě koagulačních faktorů. |
|
Transdermální systém představuje optimální způsob podávání HRT, protože udržuje stabilní hladiny podávaných hormonů při podstatně nižších dávkách, nezatěžuje GIT a do jisté míry ani jaterní buňku. Je vhodný téměř pro všechny pacientky (např. s onemocněním zažívacího traktu a žlučníku, hypertriglyceridemií apod.). Výhodou kombinované náplasti z hlediska uživatelského komfortu je, že nevyžaduje současné podávání p.o. gestagenů a ocení ji pacientky, pro něž je obtížné každodenní užívání. Největší problémy může u pacientek způsobovat přilnavost náplasti a podráždění pokožky. Modernější transdermální systémy, které jsou matrixové, mají méně nežádoucích účinků oproti dřívějším rezervoárovým, které obsahovaly etanol. |
|
Použití gelové lékové formy umožňuje naprostou individualizaci dávky, protože si pacientka může na dávkovači najít a vyznačit přesně svoji dávku, kterou denně aplikuje. To samozřejmě předpokládá velmi dobře spolupracující a přiměřeně inteligentní pacientku. |
|
Náplast nebo gel se nesmí aplikovat na kůži v oblasti nebo blízkosti prsů. Z vaginálních forem jsou využívány kapsle, vaginální čípky, krémy. Uplatňují se zejména v lokální léčbě urogenitálních potíží. Jsou určeny pro krátkodobou aplikaci. Po tuto dobu při vaginální aplikaci estriolu nedochází k proliferaci endometria, proto není nutné u žen s dělohou doplňovat gestageny. |
|
Individualizace ve výběru lékové formy |
|
HRT by měla být dlouhodobá. Uvádí se 5-10 let, v některých indikovaných případech může trvat až do konce života. Jsou to především stavy, kdy je HRT indikována jako preventivní opatření. Jedná se např. o Alzheimerovu chorobu či senilní makulární degeneraci. Proto musí pacientce vyhovovat a nezpůsobovat jí vedlejší nežádoucí účinky. Ty je možné minimalizovat přísným výběrem léčby pro každou jednotlivou pacientku. Do výběru preparátu a způsobu podání je možné v určitých mezích nechat zasahovat i samotnou pacientku. Množství lékových forem, léčebných režimů a široký výběr preparátů by měl být základem dobré compliance. |
|
Nežádoucí účinky a rizika HRT |
|
Výskyt nežádoucích účinků vede velmi často k přerušení léčby. Žena by měla být poučená o možném výskytu špinění či nepravidelného krvácení hlavně v prvních 3 měsících léčby, o možnostech napětí v prsou, bolestech hlavy či žaludečních potížích po perorálních přípravcích. Je tady i možnost přibrání na váze 2-3 kg po nasazení. Jedná se o zadržení vody hlavně účinkem estrogenu, které je přechodné a vymizí během 3 až 6 měsíců. |
|
Terapii je však třeba okamžitě přerušit při výskytu tromboembolických komplikací, při onemocnění hepatitidou, poruchách zraku či úporných bolestech hlavy. |
|
Nežádoucí účinky spojené s estrogeny: |
|