Redakční úprava:
Prof. RNDr. PhMr. Jan Solich, CSc.
Nejstarší odborná lékárnická (farmaceutická) společnost oslavila v říjnu již 140leté výročí. O vývoji společnosti jsme uveřejnili v 6. svazku Solutio (2002-2003) obsáhlý článek
naších předních farmaceutických historiků O. Drábka a Z. Hanzlíčka. Další souhrnný
přehled „K minulosti a budoucnosti farmaceutické společnosti“ byl uveřejněn v časopise Československá farmacie (42,1993.No.3 p.141) s rozsáhlou citací zveřejněných
výročních zpráv a článků (autor: dlouholetý aktivní funkcionář Prof. RNDr. PhMr. Jan Solich, CSc).
140 výročí založení bylo vzpomenuto dne 22.10.2011 a to v Novém Adalbertinu v Hradci Králové, kterého se mimo zasloužilých a aktivních členů Společnosti zúčastnili hosté v čele s ministrem zdravotnictví ČR MUDr. L.Hegrem, CSc,. V úvodu shromáždění pan ministr
pozdravil a vzpomenul poslání farmacie v moderním zdravotnictví. Hosty byli také děkani farmaceutických fakult v Brně a Hradci Králové, zástupce České lékařské společnosti J. E. Purkyně a delegace slovenských farmaceutů v čele s děkanem fakulty v Bratislavě a předsedou Slovenské farmaceutické společnosti. Z významných vystoupení je potřebné uvést historický pohled činnosti ČFS
(V. Rusek a M. Lisá) a vzpomenutí významných pracovníků české farmacie (L.Valášková a L. Svatoš). Hlavní projev měl současný předseda ČFS prof. Dr. L. Jahodář, CSc. Z projevu
uvádíme: Když jsem jako student 5. ročníku Farmaceutické fakulty v Bratislavě v roce 1971 vstupoval do řad farmaceutické společnosti, neměl jsem ani tušení, že uběhlo právě 100 let od jejího vzniku. O její historii jsem příliš nevěděl a její existenci a členství v ní jsem chápal jako možnost (formu) dalšího rozvíjení odborných znalostí a společenského života profese, kterou jsem si zvolil za celoživotní poslání. Její hodnotu odbornou i společenskou jsem posuzoval podle osobností, které pro ni v té době pracovali a svojí činností její kredit významně posilovali. Jistě budou v následujících vystoupeních připomenuti. Navíc společnost pravidelně vydávala odborné periodikum „Československá farmacie“, což bylo dokladem jejího bezprostředního spojení s novými poznatky české/slovenské farmaceutické vědy i praxe.
Později tak, jak je obvyklé, jsem dospěl k nutnosti pohlédnout do minulosti společnosti, abych se přesvědčil, že je na co navázat, a že je možné se o historické zkušenosti opřít a vycházet z nich. Společnost vznikla v únoru 1871, kdy studenti farmacie a pražští magistři založili Spolek lékárníků českých, a to proto, aby hájil jejich obecné zájmy. V čele spolku stanul asi nejvýznamnější český farmaceut 19. století Dr. Pharm. Alois Jandouš. Tento muž vtiskl nově vznikající společnosti její krédo platné dodnes (viz statut): „shromažďovat, rozvíjet a uplatňovat nové poznatky v oblasti farmacie a ty aplikovat ve zdravotnické péči“. Jako muž
velkého rozhledu brzy rozpoznal nežádoucí tendence v činnosti Spolku a nebezpečí odklonu od původních myšlenek a část Spolku přeměnil ve Farmaceutickou společnost (rok 1875). Její úlohou bylo dát českému lékárníkovi vyšší vzdělání, velkou odbornou erudici a vyšší vědecký základ. Intenzita a kvalita činnosti Společnosti byla za celé období její existence různorodá v závislosti od mnoha faktorů: Politicko-společenských, ekonomických i od legislativní situace ve státě, ale hlavně od osobností stojících v čele společnosti, jejím bezprostředním ekonomickém zázemí (byla období, kdy její činnost zajišťoval i osobní majetek předsedy) i chápání odborné i laické veřejnosti její významnosti. V průběhu 140 let se ve vedení společnosti vystřídalo 10 předních osobností farmaceutického života České republiky (Československa). Po vzniku nového státu v roce 1919 se stal na čtyři roky předsedou PhMr. Emil Šedivý, poté prof. František Plzák (za jeho vedení se společnost stala řádným členem FIP 1924, od roku 1912 byla členem mimořádným, zakládajícím). Po jeho abdikaci za okupace v roce 1941 se v činnosti velmi omezené Společnosti stal předsedou prof. Oldřich Tomíček.
V roce 1949 vznikla Společnost J. E. Purkyně, do níž byla v roce 1951 převedena Farmaceutická sekce později jako Československá (Česká a Slovenská) farmaceutická společnost. V roce 1953 se předsedou společnosti stal doc. Marek, v roce 1957 prof. Škramovský, 1973 doc. Salava, prof. Solich pak v roce 1986. Všichni tito pánové měli podstatný podíl na formování prestiže společnosti. Přispívalo k ní i postupné navazování kontaktů se zahraničím. V období 1950 -1968 jsou uváděny jako nejvýznamnější mezinárodní akce – Mezinárodní farmaceutický kongres v Karlových Varech 1959 s tisíci účastníky; 25. Kongres FIP v Praze v roce 1965 s 1500 účastníky.
Po listopadu v roce 1991 přejímá vedení společnosti doc. Komárek a v roce 2002 prof. Jahodář. Období, které mnozí z nás prožili již v aktivních farmaceutických činnostech 1971 – 1990, nebylo jednoduché. V začátku této éry došlo k rozdělení Československé farmaceutické společnosti na Českou a Slovenskou a každá z nich začala rozvíjet samostatnou činnost, i když federální výbor Československé farmaceutické společnosti tvořený čtyřmi zástupci z každé národní organizace spolupracoval až do rozpadu federace. Socialistické zdravotnictví mělo své limity, ale v určitých směrech paradoxně i své výhody. Dotace na činnost Společnosti od státu ji zbavilo ekonomických problémů, zvláště pak starosti o financování odborného časopisu (Československá farmacie začala vycházet v roce 1952). Přes vymezené finanční prostředky se za toto období podařilo uspořádat několik nezapomenutelných významných akcí, které měly ve farmaceutické veřejnosti velkou odezvu. Nezapomínejme, že toto je období největší členské základny Společnosti, že více jak 70 % aktivních farmaceutů bylo jejím členem (v roce 1989 - 3000 členů). Časopis společnosti byl vydáván v desetinásobném nákladu a bylo ctí každého farmaceuta, že byl jeho odběratelem. Z tohoto období bych jistě vzpomenul rok 1975, kdy v dubnu v Mariánských Lázních Sekce přírodních látek ČFS za podpory ČLS, FaF UK, ČSAV a za patronace ministra zdravotnictví uspořádala mezinárodní sympózium „De Plantis Medicinalibus“, za účasti téměř tisíce odborníků z celého světa, sympozium bylo tlumočeno do 5 jazyků; v témže roce byl velmi
úspěšný také II. Sjezd České farmaceutické společnosti v Českých Budějovicích, na kterém vystoupily známé osobnosti české farmacie: doc. Salava („Vývoj a perspektivy farmacie v ČSR“); prof. Květina („Nežádoucí účinky léků a jejich sledování“); doc. Melichar („Technologie a struktura aplikačních forem ve vztahu k liberaci účinných látek“); dr. Hartlová s doc. Solichem („Léky a společnost“); či dr. Fifková a doc Solich s velmi aktuální přednáškou i po téměř 40 letech – „Prestiž farmaceuta ve společnosti“. Každá odborná sekce byla schopna uspořádat své sympózium a naplnit jej velmi zajímavými přednáškami.
V roce 1977 se uskutečnil VII. sjezd Československé farmaceutické společnosti v Hradci Králové s mezinárodní účastí. Čtyřdenní jednání bylo zaplněno 90 přednáškami v několika sympóziích. Klíčové téma sympózia bylo „Rozvoj farmacie v rámci vědecko technické revoluce“. Hlavní přednášky měli doc. Salava („Návrh nové koncepce čsl. lékárenství“); doc. Solich a doc. Smečka („Výsledky a problémy výzkumu v oblasti lékárenství“), dr. Kunovský (RLS, Praha; „Vliv vědecko-technické revoluce na rozvoj lékárenství“) aj., přítomno bylo na 600 účastníků
Ještě větší počet účastníků byl zaznamenán na IX. sjezdu Československé farmaceutické společnosti v Hradci Králové v roce 1986 a to téměř 850.
V tomto období (1971-1990) se konalo celkem 5 národních sjezdů a 5 federálních Československé farmaceutické společnosti (VI. sjezd v Bratislavě, VII. v Hradci Králové, VIII. v roce 1981 v Bratislavě, IX. v Hradci Králové – 1986, X. sjezd federální společnosti v Bratislavě byl sjezdem posledním). Situace po roce 1990 je obecněji známější. Vznikly dvě nové organizační struktury, Svaz farmaceutů a Lékárnická komora. Obě organizace se logicky podepsaly na výrazném snížení počtu členů ČFS, v současnosti je řádným členem 1050 farmaceutů. Některé sekce výrazně snížily svoji aktivitu až prakticky zanikly (Sekce biologických přípravků, Sekce farmaceutických asistentů, Sekce sociální farmacie). Jiné však aktivitu výrazně rozšířily např. Sekce nemocničního lékárníků i Sekce lékárenství a Sekce klinické farmacie. Vynikající práci odvádí také Sekce dějin farmacie. Zpočátku zanikající Spolky farmaceutů začínají opět svoji činnost obnovovat. Dnes je činných 8 sekcí a 4 regionální spolky. Mají vypracovaný plán pravidelných vzdělávacích akcí (kongresy, sympózia, pracovní dny apod.) hojně navštěvovaných nejen členy ČFS. Kromě této pravidelné činnosti, předsednictvo, často na základě impulzu od odborných sekcí, organizovalo akce mezinárodní nebo celospolečenské. Z nich nezapomenutelné svým významem jsou sjezdy České farmaceutické společnosti: V roce 1992 VI. sjezd v Luhačovicích (prof. Smečka vystoupil s přednáškou „Farmacie a současnost“); 1996 VII. v Olomouci; v roce 2000 VIII. v Hradci Králové; IX. v roce 2004 ve Zlíně s vynikající přednáškou prof. Holého „Současný výzkum v oblasti virostatik ve světě“ a sjezd X. v roce 2008 s dobrou prezentací všech sekcí. Z mezinárodních akcí bych rád připomněl dva zdařilé „Joint Meetings“ – Regensburg 2004 a Marburg 2006, které jsme se zahraničními kolegy spoluorganizovali; kongres ESCP v Praze v roce 2004 a velmi úspěšné kongresy ISOPP (International Society of Oncology Pharmacy Practitioners) 2000 a 2010 v Praze, jejichž jsme byli garanty. Je škoda, že se nepodařilo zrealizovat konání světové kongresu FIP v letošním roce v Praze. Byl by to skvělý akt uznání pro všechny, kteří se podíleli na aktivitách 140leté společnosti.
|
