Tab. č. 2: Čtyři fáze migrenózního záchvatuProdromální fázeAura Vlastní bolest hlavy Konečná, terminální fáze Nejčastěji se migréna projevuje jako migréna bez aury, dříve nazývaná běžná migréna, a jako migréna s aurou (dříve označovaná jako klasická či komplikovaná migréna). Aurou označujeme komplex neurologických doprovodných příznaků, obvykle předcházejících migrenózní záchvat. Rozvíjí se zpravidla během 5-20 minut a obvykle odeznívá do 60 minut. Rozlišujeme auru zrakovou s typickými příznaky jako jsou fosfény nebo skotomy. Jde zpravidla o velmi komplexní projevy v zorném poli – klikaté vlnovky, jiskření, blikání a chvění obrazu, vznikající blízko středu zorného pole a postupně se stahující na periferii. Jindy obrazy mohou rotovat, měnit tvar i barvy. Po zrakové auře zůstává po ní přechodný větší či menší výpadek zorného pole. Senzitivní aurou rozumíme nepříjemné pocity vycházející z jedné poloviny těla či obličeje a stěhující se pomalu z místa vzniku a postihující větší či menší část končetiny či tváře. Zanechávají po sobě přechodně sníženou citlivost až necitlivost. Aura motorická je provázena přechodnou hemiparézou, čili obrnou levé nebo pravé poloviny těla. Aura řečová je provázena neschopností mluvit. Fáze bolesti hlavy je u migrény typicky střední až velmi silné intenzity, jednostranná, pulzující, zhoršující se fyzickou námahou. Je provázena světloplachostí, pocitem na zvracení či zvracením. Typický migrenózní záchvat trvá bez léčby několik hodin, maximálně 3 dny. Trvá-li déle, hovoříme o status migrenosus. Záchvaty se v průměru opakují 2-5x za měsíc, avšak u celé čtvrtiny postižených se záchvaty dostavují častěji než 5 x v jednom měsíci, což představuje více než 60 záchvatů v roce! Konečná, terminální, „rozpuštěcí“ fáze je provázena únavou, bolestmi svalů celého těla a pochopitelně úlevou a zlepšenou náladou. Tenzní cefalgie Tenzní (tlakové) bolesti hlavy jsou nejčastějšími bolestmi hlavy vůbec. Alespoň občas na ně trpí celá jedna třetina dospělé populace ve vyspělých zemích. Jsou opět typickou civilizační nemocí a velmi často se kombinují s dalšími bolestmi hlavy, nejčastěji s migrénou. Dříve se tato jednotka označovala různými názvy, které odrážely i tehdejší názory na příčinu vzniku tenzních bolestí (psychogenní bolest hlavy, prostá vazomotorická bolest hlavy, chronická vertebrogenní bolest s tenzní složkou, chronický cervikokraniální syndrom s anxiózní složkou apod.). Podle současných názorů se jedná o bolest hlavy související se změnami prokrvení mozku, a tím i průsvitu cév v dutině lebeční. Za vyvolávajícího činitele je považován psychický stres. Druhá skupina názorů vyplývá ze zkušeností, že velká část pacientů s tenzními bolestmi hlavy trpí současně bolestivými spasmy a napětím, později i zkrácením svalů šíje a krku. Obvykle jde o velmi neurčitou bolest, která na rozdíl od migrény často mění lokalizaci, charakter i délku trvání. Bolest bývá popisována jako tupá, stálá bolest, jindy pálivá, pulzující, často oboustranná, i když bolest jednostranná nemusí být výjimkou. Při převažující svalové složce je bolest lokalizována většinou v zátylku s typickým vyzařováním do očí. Převažuje-li cévní složka, je bolest necharakteristická. Pokud jsou tyto bolesti mírné, bývají často pociťovány jenom jako tlak, naopak silnější bolest bývá provázena mírnou nevolností, někdy i světloplachostí, a onemocnění může imitovat migrénu. Jako epizodická tenzní bolest hlavy je označován stav s opakujícími se epizodami bolesti hlavy trvající 30 minut až 7 dní. Celkový počet dní s bolestí hlavy je nižší než 15 dnů v měsíci, respektive 180 dní v roce. Bolest je obvykle oboustranná, tlaková nebo svíravá, mírné nebo střední intenzity. Chybí pocit na zvracení, může být přítomna světloplachost a nesnášenlivost hluku. Chronická tenzní bolest hlavy je podle mezinárodní klasifikace přítomna nejméně 15 dní v měsíci po dobu alespoň šesti měsíců. Cluster headache Vyznačuje se záchvaty kruté, zásadně jednostranné bolesti v oblasti oka, očnice, nad očnicí nebo ve spánku. Bolest trvá 15 minut, ale i 3 hodiny a může se vyskytovat častěji než jednou za dva dny. Je provázena překrvením spojivek, slzením, sekrecí z nosu, pocením na čele i v celém obličeji, zúžením zornice, poklesem nebo otokem očního víčka. Ataky se vyskytují v sériích trvajících týdny nebo měsíce, mezi nimiž nastávají období zklidnění v rozmezí několika měsíců či let.
Léčba bolesti hlavy Tak jako v každé oblasti zdraví a nemoci i v případě bolesti hlavy platí, že nejlepší je nemoci předcházet. Klademe tedy zásadní důraz na preventivní postupy. Využíváme kombinace nelékových a lékových přístupů k prevenci (tab. č. 3 a 4). Tab. č. 3: Možnosti preventivní léčby bolesti hlavy - nefarmakologické· Psychosomatický rozbor a psychoterapie · Měkké rehabilitační techniky · Tradiční čínská medicína · Akupunktura · Ajurvéda · Dietní opatření · Relaxace, jóga, čchi-kung · Přírodní léčba – bylinky, vodoléčba Ve většině případů primární bolesti hlavy je na vině zatížení stresem. Ten je vyvoláván především naším současným životním stylem, pracovním vypětím, snahou využít den akčně od rána až do noci, potřebou být dokonalý v každém směru, minimálním a špatným odpočinkem, vycházejícím z odlišných potřeb každého jednotlivce a pocitem, že relaxace je zbytečným nadstandardem, dále špatnými mezilidskými vztahy, časté bývá i pozadí neřešených partnerských sporů. Nelze nezmínit vlivy dané znečištěným životním prostředím, smogem, chemikáliemi či volnými kyslíkovými radikály. Vlastní léčba by se kromě farmakologického tlumení bolesti měla snažit zvládnout i příčiny – tedy nadměrné dlouhodobé psychické napětí (psychoterapií, relaxací, jógou, akupunkturou). Pokud nechceme konzumovat v přehnané míře analgetika, potom vyzkoušejme bylinkové čaje (z třezalky, máty, meduňky, levandule, řebříčku, sporýše, ad.), aromaterapii (např. oleje z eukalyptu, santálu, růže, rozmarýnu, levandule, majoránky), akupresuru, dechová cvičení, zvýšenou tělesnou aktivitu, vodoléčbu, masáže krku a ramen a jógu.
|