Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2000/2001:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Samoléčení
Malárie
Oxidační stres a možnosti jeho ovlivnění
Pneumokoková systémová onemocnění a možnosti ochrany před nimi
Psoriáza
Sjögrenův syndrom
Tinea pedis, tinea unquium
Tuberkulóza
Virová hepatitida
2. Problematika kombinace protiinfekčních léčiv
3. Zánět optimalizující a imunitu normalizující působení systémové enzymoterapie
4. Veterinární farmacie
5. Přehled recepturních zkratek
6. Latina v současné farmaceutické praxi
7. Z receptářů starých lékárníků
8. Český lékopis 1997 - doplněk 2000
9. Evropský lékopis, jeho význam a perspektiva
10. České lékárenství v letech 1918 - 1928
11. Znáte práva pacientů?
12. Léčivo a lék na poštovní známce
13. Rigorózní řízení
14. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 31.7.2000
15. Farmaceutická společnost, evropský region, mezinárodní spolupráce

 
Léčivo a lék na poštovní známce

1
2
Léčivo a lék jsou nerozlučně spjaty již od prvopočátku s existencí člověka. Neboť současně s člověkem se objevila i nemoc a jeho snaha uchránit si své zdraví. Současně s vývojem společnosti měnily se i léčiva a léky. Od instinktivního jejich používání, přes léčitelské, kněžské a vědecké léčitelské zkušenosti s látkami rostlinného a živočišného původu dospěl člověk rozvíjejícím se medicínským, chemickým a farmaceutickým poznáním ke sloučeninám s přesně definovaným chemickým složením a farmakologickým působením. Moderní medicína a farmacie disponuje nyní velkým množstvím léčiv a léků, které člověk používá diagnosticky, preventivně a léčebně v různých aplikačních formách.
Všechny tyto vývojové etapy můžeme sledovat na malém grafickém listě, poštovní známce.
Tisícileté zkušenosti čínského, egyptského, arabského, římského a řeckého léčitelství s přípravou léků a léčením se vzájemným poznáváním stále zdokonalovaly. Vzorem léčitelům a alchymistům, jejichž výrobní zařízení, alembiky a křivule (Obr.č.1), jsou na známce Československa, vydané při příležitosti 100. výročí založení Československé farmaceutické společnosti v roce 1871, se staly dcery boha Asklépia, bohyně Hygieia (Obr.č.2, vyobrazená na řecké známce z r. 1935) a Panakeia. Ti usilovali o přípravu všemocného léku - panacey. Arabští lékárníci, zakládající lékárny již v 8. století, připravovali lektvary, pilulky, léčivá vína aj. jsou při této činnosti zobrazeni dobovou malbou na známce Jemenu u velkého kotle.



Obr. 1




Obr. 2

Zdrojem nových léčiv se staly objevitelské cesty na Blízký i Dálný východ. Portugalský lékař a botanik Garcia d'Orta ze svého působení v Indii, na Ceylonu a Molukách v polovině 16. století posílal do Evropy zde dosud neznámé rostliny, které výrazně rozšířily sortiment léčiv. Albarello na portugalské známce připomíná toto výročí (Obr.č.3).



Obr. 3

Poštovní známky názorně vypovídají o historickém vývoj léčiv, charakterizovaném etapovou řadou: léčivé rostliny, živočišné orgány - isolované komplexy sloučenin nebo chemických individuí - parciálně a totálně syntetizovaná léčiva - léčiva umělého původu.
Klasickým příkladem, zachyceným na poštovních známkách, je vývoj antimalarik. Jedna z nejrozšířenějších nemocí na světě, malárie, našla účinný lék v kůře chinovníku [1]. Její léčivé účinky nebyly známé až do roku 1737. Kůra chinovníku, jehož matečná rostlina byla pojmenována po manželce peruánského vicekrále hraběnky de Chinon, poskytovala účinný lék proti horečce a následně proti malárii. Z kůry chinovníku izolovali v roce 1820 francouzští lékárníci Pierre Joseph Pelletier a Joseph Bienaime Caventou (Obr.č.4) alkaloid chinin. Oba jsou vyobrazeni i se strukturním vzorcem chininu na francouzské známce z roku 1970. Ve dvacátém století objasněná struktura chininu a následně jeho totální syntetická příprava vedly k syntéze dalších antimalarik, chlorochinu a primachinu. Strukturní vzorce těchto léčiv, vedle chinovníku, jsou na kubánské známce z roku 1962. Syntetická antimalarika nahradila spojencům po okupaci Jávy Japonci ztracené hlavní zdroje produkce přírodního chininu. Antimalarika sehrála významnou úlohu při akci Světové zdravotnické organizace za eradikci malárie, k níž byly vydány poštovní známky na celém světě. V nynější době však nárůst této nemoci, stejně jako tuberkulózy, ukazuje, že jednorázové akce se nesetkávají s předpokládanými výsledky.



Obr. 4

Zatím co historie chininu začíná mimo Evropu, jiný významný lék minulého i tohoto století, kyselina acetylsalicylová, jsou spjaty s tímto kontinentem. Od nepaměti při horečce používaná vrbová kůra, obsahující kyselinu salicylovou, jejíž krystalová struktura je zobrazena na brazilské známce, byla nahrazena kyselinou salicylovou průmyslově vyráběnou Kolbeho metodou. Když se v roce 1897 podařilo v laboratořích firmy Bayer připravit chemicky čistou a stálou kyselinu acetylsalicylovou (Obr.č.5), jejíž strukturní vzorec je na německé známce, vydané v roce 1990 na počest stého výročí založení Německé farmaceutické společnosti, a lékařské praxi ji dát pod názvem Aspirin [2], nikdo netušil, jaké ještě jiné farmakologické vlastnosti budou v ní nalezeny. Patří k nim účinek proti tromboembolickým procesům a profylaktický účinek proti srdečnímu infarktu.



Obr. 5

Staletý boj proti infekčním onemocněním započal objevením chemoterapie infekčních onemocnění [3] Pavlem Ehrlichem, zobrazeným na příležitostném razítku maďarské pošty na izraelské známce. Pokračoval nalezením antibakteriálních vlastností Prontosilu Gerhardem Domagkem, jehož portrét nacházíme též na dvou německých razítkách. Dřívější objev antibiotického účinku penicilinu Alexandrem Flemingem, byl realizován až v průběhu druhé světové války. Historický účinek plísně Penicillium notatum na Staphylococcus aureus je zachycen na britské známce (Obr.č.6), objevitel se strukturním vzorcem penicilinu je na maďarské známce.



Obr. 6

Do české medicínské praxe však již roku 1911 zavedl svůj vynález, tabletované antibiotikum, používané při angínách, laryngitidách, faryngitidách a záškrtu, profesor Univerzity Karlovy MUDr. Ivan Honl. Používalo se pod názvem Anginol a bylo připravováno kultivací bacilu Pseudomonas aeruginosa a následnou isolací antibakteriálních sloučenin[4]. Na poštovní známky se tento význačný objev však nedostal.
Mnoho dalších léčiv bylo připomenuto na řadě známek. Objevení inzulínu připomněla Belgie, Kanada, Švýcarsko a Dánsko, které na známce vyobrazilo krystaly tohoto léčiva. Velká Británie znázorněním skeletu steroidů (Obr.č.7) a vzorcem kyseliny askorbové vzpomněla objevných prací u těchto sloučenin i udělení Nobelovy ceny. Tato série známek byla vydána v roce 1977 ke stému výročí založení Královského chemického institutu. Na známce Alandských ostrovů nalezneme strukturní vzorec heparinu.



Obr. 7

Léčivé rostliny, které jsou zdrojem léčiv, jsou vyobrazeny na velkém množství poštovních známek. Sotva se najde nějaký stát, který by tímto tématem, možno říci z komerčních důvodů, neobohatil sbírky známek filatelistů.
Kromě uvedených charakteristických příkladů, dokumentujících vývoj léčiv, existuje i velké množství příležitostných poštovních razítek, zhotovených ke konání farmaceutických, lékařských a chemických sjezdů a konferencí. Jsou na nich portréty význačných osobností, které se zasloužily o uvedené obory [5], [6].
Poštovní známky jsou také odrazem střetu odlišných názorů na zdroje získávání a používání léčiv. Nejradikálněji to vyjadřuje keňská série známek z roku 1987 s náměty afrických léčivých rostlin, ukončená nejvyšší hodnotou 10 sh, na níž je zobrazen domorodý bylinkář v prostředí farmaceutické laboratoře. Obvyklý doprovodný komentář, vydaný poštovní správou v Nairobi, odsuzuje "západní medicínu", používající léky připravené ze syntetických sloučenin. Za odklon od herbální medicíny je kritizován Paracelsus [7].

1
2