Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinick�ch studi�

 
Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Častý výskyt nežádoucích účinků při pokusech (ospalost, dysforie, zmatenost, hypotenze, bolest v místě vpichu, sucho v ústech, retence moči) vedl k přerušení klinických zkoušek. žádný preparát s levonantradolem pro klinické testy nebyl proto vyvinut.
Dávkování THC
Vzhledem k nežádoucím vedlejším účinkům, především psychickým a kardiovaskulárním, je třeba používat co nejnižší účinné dávky. Pro různé indikace jsou dávky odlišné a liší se také podle individuálních rozdílů mezi pacienty.
Počáteční jsou obvykle 2 x 2,5 nebo 2 x 5 mg/den, v případě potřeby je možné zvýšení až na 5 x 10 mg či ještě více. Pro některé indikace jsou tyto počáteční dávky již dostatečné, jiné vyžadují vyšší dávky, které mohou event. ležet nad hranicí, kdy se již projevují psychotropní efekty. Při perorálním podání THC při použití lipofilního nosiče je obvyklé rozmezí dávek 0,2 až 0,3 mg.kg-1. U některých pacientů se při těchto dávkách vyskytnou psychické efekty, většinou lehké, u jiných k jejich projevení nedojde. Výrazné psychické symptomy lze očekávat při orálních dávkách od 0,4 mg/kg.
Letální dávka THC není známa. Nemohla být určena ani hodnota LD50 pro p.o. podání u opic, protože všechna zvířata přežila maximální testovanou dávku 9000 mg/kg. Předpokládá se, že poměr letální a účinné dávky pro p.o. podání u člověka je asi 10000:1
Podávání THC a kanabinoidů je kontraindikováno při přecitlivělosti pacientů na tyto sloučeniny. K relativním kontraindikacím patří závažná psychická onemocnění, především schizofrenní psychózy, mánie a endogenní deprese, jejichž exacerbaci může podání THC vyvolat, a věk - dlouhodobější podávání vyšších dávek dětem a mladistvím je třeba zvážit kvůli možnému vlivu na endokrinní systém a psychiku. U dětí se vyskytují psychické projevy až u vyšších dávek vzhledem k nižší koncentraci kanabinoidních receptorů v mozku. Starší lidé jsou k THC citlivější.
Interakce kanabinoidů
Sumární přehled informací o klinicky významných interakcích THC (marihuany) podává tabulka 5:
Interakce THC s některými léčivy

Ltka podan s THCInterakce
AminofylinZkrcen biologickho poloasu
FysostigminAntagonizmus pi intoxikaci marihuanou, zmrnn tachykardie, u kuk marihuany me podn vyvolat depresi a psychomotorickou retardaci
Atropin, skopolaminZven netenosti
FluoxetinVyvoln ataku manie i psychzy, THC inhibuje reuptake serotoninu a zvyuje jeho syntzu
Tricyklick antidepresivaZven riziko tachykardie, hypertenze, ospalosti, zhoren kognitivnch funkc
NeuroleptikaAtak akutn psychzy, snad v dsledku antagonizace neuroleptickho psoben ltek
Barbiturty↑ ospalosti v zvislosti na dvce, ↑srden frekvence, ovlivnn farmakokinetiky barbiturt
Benzodiazepiny↑ sedace, ↑ rizika respiran deprese, zmna farmakokinetiky
β-bloktoryTachykardie
EthanolSedace, tachykardie, poruchy pamti, motorick poruchy
Inhalan anestetika↓ hladiny halotanu u krys a ps
Opity↑ sedace, ↑ riziko respiran deprese, zrychlen srdenho rytmu, riziko dysrytmi, ↓ perifern vaskulrn rezistence
Sympatomimetika↑ riziko tachykardie, hypertenze, dysrytmi

Tab. 5


Současné podávání těchto látek proto není vhodné. Ve většině případů jsou kanabinoidy podávané pro terapeutické účely dobře snášeny. Nejsou známy případy úmrtí po předávkování.
Otázka používání a zneužívání konopí u schizofreniků zaujala mnohé výzkumníky. Ve srovnání se zdravou populací a se skupinami pacientů s jiným psychickým onemocněním je kouření marihuany mezi schizofreniky (především mladšími čtyřiceti let) rozšířenější. U schizofreniků je obecně pozorována zřetelně zvýšená konzumace většího počtu drog - alkoholu, nikotinu, kokainu, opiátů. Z pozorování téměř 45.000 lidí vyplynul poznatek, že kouření marihuany zvyšuje riziko hospitalizace se schizofrenií. Autoři předpokládají, že obsahové látky konopí mohou působit jako "stresory" schopné uspíšit klinické projevy onemocnění. První příznaky schizofrenie se u pravidelných konzumentů konopí projeví o 4,7 roku dříve, než u jedinců, kteří se marihuaně vyhýbají. Na druhé straně se ale v posledních třiceti letech nezvýšila incidence onemocnění tak, jak by to odpovídalo boomu používání konopí. Autoři se shodují v názoru, že kouření marihuany může přispět k rychlejší manifestaci choroby u predisponovaných jedinců (u kterých by se choroba stejně po určité době projevila), aniž by to mělo vliv na vyvolání choroby de novo v ostatních případech.
Závěr
V současnosti lze pro terapii použít přípravky obsahující THC (dronabinol) a nabilon. Nejčastěji jsou využívány jako antiemetika u pacientů podstupujících chemoterapii a jako stimulanty chuti k jídlu u pacientů s AIDS. K dalším možným indikacím patří glaukom, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, Tourettův syndrom, zvládnutí křečových a bolestivých stavů.
Diskutabilní je antiastmatické, neuroprotektivní a antioxidační působení, efekt na migrénu a epilepsii. Je třeba doplnit mj. informace o vlivu kanabinoidů na reprodukční funkce.
Dále je třeba sledovat zda účinky kanabinoidů na jednotlivé symptomy jsou významné v porovnání se standartně používanými látkami, zda by bylo výhodné pro některé indikace využít kombinace standardně užívaných léčiv a kanabinoidů, zda přínosy terapie převáží rizika představovaná vedlejšími účinky a zda je výhodnější ordinace obsahových látek konopí jako celku či používání jednotlivých izolátů.
Práce byla vypracována za podpory Výzkumného záměru MŠMT 111600003.
Literatura
Turner C.E. et al.: Constituents of Cannabis sativa. J. Nat. Prod, 43,169,1980.
Mechoulam R.,Gaoni Y.: Recent advances in the chemistry of hashish. Fortschr. Chem. Org. Natur. 25, 175, 1967.
Lindgren J.E.et al.: Clinical effects and plasma levels of delta-9-THC in heavy and light users of cannabis. Psychopharmacologia, 74, 208, 1981.

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10