Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinických studií

 
Bioterorismus

1
2
3
4
Souhrn
Autoři uvádějí stručnou historii bioterorismu, přehled možných zneužitelných biologických agens, klinické obrazy onemocnění, která vyvolávají, možnosti jejich prevence a léčby. V závěru jsou uvedeny informace o surveillance infekčních onemocnění, systému „včasného varování“ a „Integrovaném záchranném systému“ v České republice včetně praktického přístupu při kontaktu s podezřelou zásilkou či nemocným.
Zneužití jedů či smrtelných nákaz k likvidaci nepřítele, jeho dobytka a úrody, je známo od dávnověku. Pokusy o využití bakteriálních agens jako zbraně dosáhly větších rozměrů v 19. století, kdy byli objeveni skuteční původci infekčních nemocí. Přesto byl ještě před několika lety útok biologickými zbraněmi považován za nemyslitelný. Dnes je hrozba bioterorismu reálná.(1,3)
Systematický výzkum biologických zbraní začal za 2. světové války. V USA byl zahájen výzkum biologických zbraní v letech 1942-1943. V 50. a 60. letech dochází v laboratořích Fort Detrick v Marylandu k rozvoji výzkumu amerického biologického útočného programu, v r. 1969 byl tento útočný program oficiálně ukončen a dále pokračoval v podobě programu obranného. V letech 1971-1973 USA zásoby biologických zbraní zničily.
Sovětský program vývoje biologických zbraní, známý jako Biopreparát, byl zahájen v 70. letech. Biopreparát zaměstnával přes 50 000 lidí ve výzkumu biologických zbraní především v Kirovu (mor), Zagorsku (variola) a Sverdlovsku (antrax).(2) Byly zde klonovány a geneticky upravovány patogeny, způsobující smrtelné průběhy nemocí (tzv. chiméra viry). Ruský útočný program byl zrušen Borisem Jelcinem v roce 1992.
Během iránsko-irácké války v letech 1980-1988 zahájil výrobu biologických zbraní Irák. V r. 1990-1991 zde probíhala výroba raket, bomb a tanků s botulotoxinem, antraxem a aflatoxinem.
Týden po 11.9.2001, kdy došlo k útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, byl doručen do americké televizní stanice dopis obsahující spory antraxu. Bylo infikováno 23 osob, 5 lidí zemřelo. Tímto činem byla spuštěna celosvětová vlna strachu z bioterorismu. Hrozba bioterorismu byla přenesena ze světa vojenského do světa běžných obyvatel.
První mezinárodní zákon zakazující použití biologických zbraní je obsahem ženevského protokolu z r. 1925, kdy se podepsané země zavazovaly, že nepoužijí biologické zbraně jako první. 10.4.1972 byla podepsána 140 státy světa Konvence o použití biologických zbraní, v platnost tato konvence vstoupila 26.3.1975. Konvence zakazuje vývoj, produkci, skladování či jiné udržování biologických původců nebo toxinů v množstvích a druzích, které nemají opodstatnění z profylaktického, ochranného nebo mírového hlediska).(2)
V roce 1993 byla vytvořena pracovní skupina NATO k ochraně proti biologickým zbraním. Roku 1996 speciální komise OSN (UNSCOM) zničila irácké biologické zbraně, v r. 1998 bylo v USA nařízeno očkování vojenských jednotek proti antraxu.
Odkud hrozí použití biologických zbraní?
Po roce 1992 našlo mnoho ruských vědců uplatnění v Iránu, je možný i přesun materiálu z Iráku do této země po roce 1995. Irák vlastnil zásoby 20 000 l botulotoxinu a 8 000 l spor antraxu, ty měly být zničeny v r. 1995 USA. Organizace Al-Kajdá experimentuje s nukleárními zbraněmi, nelze vyloučit ani zbraně biologické. Japonská sekta Óm Šinrikjó, která provedla v letech 1990-1995 minimálně 9 bioteroristických útoků v Tokiu, má své stoupence v řadě zemí, včetně Evropy (Německo, Ukrajina). V současné době je podezřelých 17 zemí z vývoje a držení biologických zbraní v rámci svých zbrojních programů).(1,4)
Co je biologické agens?
Označujeme tak choroboplodný mikroorganismus nebo jeho produkt, schopný vyvolat infekční onemocnění či otravu lidí, zvířat nebo rostlin.
Ideální biologické agens splňuje tyto požadavky: je vysoce virulentní, rezistentní na antibiotika, k nákaze stačí nízká infekční dávka, lze jej spolehlivě kultivovat pro masovou produkci, neexistuje spolehlivá specifická profylaxe. Dále by měl mít mikroorganismus dlouhou životaschopnost při skladování, možnost jednoduchého transportu, schopnost přežívat ve zbraňových systémech a postihnout rozsáhlé oblasti. Ideální patogen lze snadno získat, jeho výroba je jednoduchá ve velkém množství s minimálními náklady, snadno se šíří s použitím nenáročné technologie a jeho použití umožní zahlcení zdravotnického systému velkým počtem nemocných).(1,5)
Cesty vstupu biologického agens mohou být různé: vdechnutím (inhalační), požitím kontaminované potravy nebo vody (alimentární), kůží, spojivkou. Nejzávažnější průběhy onemocnění jsou při nákazách inhalačních.
Agens, která by mohla být zneužita, mohou být bakterie, viry i toxiny. Z bakterií stojí na prvním místě Bacillus anthracis (vyvolává onemocnění antrax), Yersinia pestis (mor), Francisella tularensis (tularémie), Brucella melitensis a suis (brucelóza), Coxiella burnetii (Q horečka). Z virů je to virus varioly (pravé neštovice), virus konžské encefalitidy a viry vyvolávající hemoragické horečky. Ke zneužitelným toxinům patří botulotoxin, stafylokokový enterotoxin B, ricin, trichotoxiny a saxitoxin.
Antrax
Poprvé byly bomby plněné spórami Bacillus anthracis testovány na ovcích na ostrově Gruinard v r. 1942, další pokusy s použitím antraxu probíhaly v USA a SSSR v 50.-60. letech. V r. 1979 došlo ve Sverdlovsku při selhání vzduchových filtrů v továrně k úniku spor antraxu do okolí. Zemřelo 66-105 osob).(2)
Vlastní onemocnění probíhá pod různým klinickým obrazem podle vstupu infekce. Může probíhat jako forma kožní, gastrointestinální nebo inhalační, která má perakutní průběh a až 100 % postižených zemře. Přenos infekce z člověka na člověka nebyl prokázán. Infekční dávka v aerosolu je poměrně vysoká - 8 000 až 50 000 spór. Inkubační doba 1-7 dnů (až 6 týdnů). Prevence: očkování (vojáci v USA), chemoprofylakticky je doporučeno po kontaktu s onemocněním podávat dlouhodobě ciprofloxacin (je účinný i na jiné patogeny a diagnóza nemusí být zpočátku jasná). Léčebně se používá penicilin, doxycyklin a amoxicilin).(9)
Mor

1
2
3
4