|
Vitaminy
|
Pojmem vitamin D označujeme skupinu steroidních sloučenin s aktivitou vitaminu D. Patří sem vitamin D3 cholekalciferol, vyskytující se v živočišných tkáních a vitamin D2 - ergokalciferol, který se vyskytuje také v rostlinách. |
|
Vitamin D se přijímá stravou nebo se vytváří v pokožce z 7-dehydrocholesterolu účinkem UVB záření. Vitamin D je absorbován v horní části tenkého střeva za pomoci solí žlučových kyselin asi v polovičním množství z celkového příjmu. Zbytek se vyloučí stolicí, částečně močí. Resorbovaný cholekalciferol se metabolizuje v játrech na 25-hydroxycholekalciferol (kalcidiol), což je forma vitaminu D, která cirkuluje a pokud to organismus vyžaduje, je dále metabolizována v ledvinách na aktivní formy vitaminu D, hlavně na 1,25-dihydroxycholekalciferol (kalcitriol). Tvorba kalcitriolu, který působí jako hormon, je regulována aktuální potřebou vápníku v organismu. Kontrolními faktory jsou jednak hladina samotného kalcitriolu, jednak množství parathyroidního hormonu, vápníku a fosforu v krvi. |
|
Podobně jako ostatní vitaminy rozpustné v tucích se i vitamin D ukládá v těle, hlavně v tukových tkáních a svalech. Zásoba vitaminu D stačí na 2-4 měsíce. |
|
Vitamin D se vyskytuje v tuku jater ryb (mořských i sladkovodních) a v některých mořských rybách (sardinky, sledi, makrely, lososi). Menší množství vitaminu D obsahují vejce, maso, mléko, máslo. |
Zdroj | Mnostv | Mlko | 1,25 g/1litr | Mslo | 10-20 g/100 g | Ryb olej | 112 mg/100g | Vejce | 0,14 g/100 g | Vepov maso | 1,8 g/100 g | Tab. 6
|
Vitamin D je nezbytný pro udržení minerální rovnováhy. Spolu s parathormonem a kalcitoninem ovlivňuje absorpci vápníku a fosforu v tenkém střevě a tím mineralizaci a demineralizaci kostí. Vitamin D má důležitou roli v zabezpečení správných funkcí svalů, nervů, krevní srážlivosti, buněčného růstu a využití energie. Vitamin D je také důležitý pro sekreci insulinu a prolaktinu, pro adekvátní imunitní a stresové reakce organismu, účastní se syntézy melaninu a je důležitý pro diferenciaci kožních a krevních buněk. |
|
Jedním z prvních příznaků skrytého nedostatku vitaminu D je nízká hladina vápníku a fosforu v krevním séru a současně zvýšená aktivita alkalické fosfatázy. Tento stav je manifestován svalovou slabostí a ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, dráždivost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Nedostatek vitaminu D může vést ke zvýšené křehkosti kostí ve stáří. |
|
Akutní nedostatek vitaminu D se projeví u dětí onemocněním, zvaným křivice (rachitis), u dospělých osteomalacií. Pro obě onemocnění je charakteristická demineralizace kostí, která se projevuje deformacemi kostry a obloukovitým zahnutím končetin a poruchami růstu u dětí. |
|
Vitamin D je relativně stabilní vůči skladování, pokud je v suchém stavu a za přítomnosti antioxidantů. Citlivý je na působení vzdušného kyslíku, světla a tepla. |
|
Aktivita vitaminu D je udávána jak v hmotnostních, tak i v mezinárodních jednotkách. |
|
1m.j. vitamin D = 0,025 µg cholekaciferol |
|
1mg cholekalciferol= 40 000 m.j. vitamin D |
|
Deficience vitaminu D je poměrně obvyklá u kojenců, malých dětí a seniorů. Kojencům do šesti měsíců se vitamin D podává perorálně. Další rizikovou skupinou, která může trpět nedostatkem vitaminu D jsou vegetariáni, alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin, nebo lidé s malabsorpcí tuků. Potřeba vitaminu D stoupá při kojení. |
|