Toxicita

Protože je vitamin A podobně jako ostatní lipofilní vitaminy skladován ve větším množství v játrech, může vést podávání vysokých dávek k akutnímu, resp. chronickému předávkování. K předávkování může dojít jak stravou (pravidelná konzumace tresčích játer), tak dopl�kem stravy.

Denní dávka vitaminu A nemá překročit desetinásobek dávky doporučené (při denní dávce 3 mg vitaminu A nebyl prokázán žádný vedlejší negativní efekt).

Jednorázová dávka 500 mg vitaminu A může u dospělého člověka způsobit bolesti hlavy, silnou únavnost, nevolnost, jaterní fibrózu a kožní problémy. Tyto symptomy však po vysazení vitaminu A do 36 hodin odezní. Ke chronické otravě může dojít při dlouhodobém (více než dva roky) příjmu 30-60 mg vitaminu A.

Provitamin A – beta karoten

Beta-karoten je nejznámější z 50 karotenů a karotenoidů, které mají aktivitu provitaminu A. Biologická aktivita beta-karotenu představuje 1/6 aktivity vitaminu A.

Absorbce beta-karotenu probíhá v tenkém střevě. Množství absorbovaného beta-karotenu ovliv�ují různé faktory, zejména množství lipidů a bílkovin ve stravě (např. ze špenátu, který byl připraven bez tuku, se resorbuje pouze 6 % z celkového betakarotenu, přidáme-li při kuchy�ské úpravě tuk, zvýší se absorpce betakarotenu až na 60 %).

Teoreticky z jedné molekuly betakarotenu mohou štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého beta-karotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních (kůže, játra). Konverze beta-karotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze beta-karotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se betakarotenem, jako zdrojem vitaminu A, předávkovat. Dalšími faktory, které ovliv�ují konverzi beta-karotenu na vitamin A je množství přijatých bílkovin, lipidů a vitaminu E.

Výskyt

Karoteny se primárně vyskytují v rostlinných zdrojích, nachází se v malé míře i ve zdrojích živočišných (vaječný žloutek, máslo, losos). Nejbohatšími zdroji beta-karotenu jsou karotka, meru�ky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha.

Zdroje beta-karotenu

Funkce

Primárně slouží beta-karoten jako zdroj vitaminu A, má však v organismu řadu dalších funkcí. Působí jako antioxidant, zejména jako ochranný faktor před volnými radikály, vzniklými fotooxidací. S ostatními antioxidanty (vitamin C, E, selen) působí synergicky. Má také stimulační efekt na imunitní systém.

Stabilita

Karoteny jsou obecně citlivé na vzdušný kyslík a světlo a na působení některých enzymů. Dehydratace a skladování přírodních zdrojů (ovoce a zeleniny) snižují jeho biologickou aktivitu. Naproti tomu jsou karoteny poměrně stabilní v zmrazených potravinách.

Denní doporučená dávka

Denní doporučená dávka pro betakaroten není stanovena, odborníci na výživu doporučují 4-16 mg/den.

Toxicita

Dávka 200 mg/den se udává jako hranice bezpečnosti. V případech vyššího příjmu karotenoidů a/nebo při některých chorobách (diabetes melitus, hyperlipidemie, hyperthyriodismus, nefrotický syndrom) může dojít k hyperkarotenodermii, která se projevuje zažloutnutím kůže, zejména dlaní, chodidel a kůže hlavy. Tyto příznaky jsou reverzibilní a odezní po vysazení karotenů ze stravy.

Některé skupiny lidí potřebují díky svým životním návykům nebo zdravotním omezením více beta-karotenu. Např. kuřáci, konzumenti většího množství alkoholu nebo ženy, které užívají orální antikoncepci.