Vedle urgentních indikací při závažných komplikacích (perforace, organická stenóza pyloru, popřípadě velké krvácení) je operace indikována i u chroničtějších stavů jako u těžké deformace pyloroduodenální krajiny s necharakteristickými obtížemi, u chronického penetrujícího nebo kalosního vředu, u opakovaného velkého krvácení z chronického vředu, dlouho trvající anamnézy s častými zhoršujícími se recidivami, narůstající rezistencí na léčení. Některé komplikace vředů se častěji v poslední době řeší endoskopickými výkony.

Dieta po operaci žaludku pro žaludeční nebo dvanácterníkový vřed je poněkud jiná, než při vlastním onemocnění. Nemocní mají nejčastěji nedostatek žaludeční šťávy, trpí často chudokrevností, úbytkem hmotnosti, průjmem a jinými trávicími chorobami. Tito nemocní mají aspoň půl roku po operaci dodržovat určitá pravidla diety i celkové životosprávy. V jednotlivých odstavcích je uvádíme:

1.	Doporučuje se pravidelnost v jídle a dodržování krátkých intervalů mezi jídly. Jde o zavedení pořádku v jídle, tak jak byl před operací. Je třeba jíst pravidelně, nepřejídat se, ale také zbytečně nelačnět, jídlo se musí dobře kousat a nejíst hltavě.

2.

Jídlo má být na stejné úrovni jako strava zdravého člověka. Množství bílkovin (masa, mléčných výrobků) mírně zvyšujeme na úkor tuků a cukrů, kterých podáváme méně. Pamatovat je nutné na dostatečný přívod vitamínů - ovoce, zeleniny, stopových prvků, zvláště železa - vnitřnosti, ovesné vločky, lisované luštěniny, kvasnice. K dosažení žádaného účinku podáváme již v prvních týdnech po operaci jídlo častěji než obvykle, nejdéle po 2-3 hodinové přestávce. Denní dobu jídla si každý přizpůsobí svým zvyklostem a možnostem (cesta do zaměstnání, pracovní doba atd.), má ji však pravidelně dodržovat. Menšího objemu jídla dosáhneme jednak snížením dávek, jednak omezením tekutin podaných k prvnímu jídlu. Celkové množství tekutin se neomezuje, doporučuje se však pít po malých dávkách mezi jídlem. V pozdějším pooperačním období mohou být pomalu objem i dávky jídla zvýšeny a přestávka mezi jídly prodloužena.

3.

Denní rozdělení jídla je poněkud jiné, než je obvyklé. Snídaně se podává v obvyklou dobu, ale těm nemocným, kteří jsou zvyklí brzo vstávat se doporučuje podat první snídani hned po probuzení. Přesnídávka má být vždy a to nejlépe 2-3 hodiny po snídani. Oběd se rozděluje v prvních týdnech po operaci tak, že polévka se podává asi půl hodiny před hlavním jídlem, které nemá být příliš objemné. Moučník, pokud jej vůbec zařazujeme, je vhodné jíst odděleně od hlavního jídla. Svačina nemá být nikdy vynechána a má být podávána asi uprostřed odpoledne. Večeře nemá být tak vydatná jako oběd. Pacientům, kteří chodí pozdě spát, podáváme ještě druhou malou večeři asi 1 hod. před spaním. Zásadně jsou vhodnější menší dávky, jíst častěji a preferovat jídla čerstvě připravena. Méně vhodné je ohřívání jídel, a když, tak na vodní lázni.

4.	Nesnášenlivost potravy je uváděna některými pacienty. Potíže jsou např. po sladkých jídlech, mléce a mléčných produktech. Nemusíme však tato jídla zcela vyloučit.

5.	Správná životospráva po operaci je velmi žádoucí. Jde o aspoň 8 hodinový spánek, krátký odpočinek po jídle, i když některým pacientům prospívá pohyb. V rekonvalescenci není omezení pohybu nutné, tak jako neškodí tělesná práce či sport. Pacient většinou sám zpozoruje co mu nejvíce prospívá.

6.

Technologický postup při přípravě jídla má vliv na chuť i vzhled jídla. Chuťová výraznost se nemá docilovat přílišným kořeněním nebo solením, ale správným výběrem aromatických potravin a jejich vhodnou úpravou. Podává se např. silná hovězí polévka a masové vývary, šťávy z masa a aromatické zeleniny. Pokrmy se přiměřeně solí, mají být méně sladké. Místo ostrého koření lze vhodně použit např. sýry, houby, kapary, křen a vůbec aromatické zeleniny, vhodná je i kyselina glutamová. Osvědčuje se kořenění zelenými natěmi, petrželí, pažitkou, celerovou natí, koprem, kmínem a majoránkou. Jídelní lístek by měl být vyvážený, pestrý a měl by brát v úvahu oblíbená jídla pacienta.

7.	Jaká jsou nevhodná jídla pro výživu po operaci žaludku?

masa tučná, smažená nebo opékaná na větším množství tuku, uzeniny (mimo šunku, dietní salám, dietní párky), tučné nebo nakládané ryby, tučná drůbež, škvarky nebo větší množství slaniny. Dále těsta s velkou dávkou tuku, tučné moučníky s máslovými krémy, koblihy, šlehačka ve větším množství,

ostré koření jako je např. paprika, zázvor, pepř, nové koření, tymián. Větší množství polévkového koření,

nadýmavé pokrmy, zelí, kapusta, kyselé okurky, čerstvé kynuté pečivo, čerstvý chléb, luštěniny,

zmrzlina, polárkové dorty, koncentrované alkoholické nápoje.

Žloutenka akutní a chronická - Hepatitis acuta et chronica

Ve většině případů jde o virovou hepatitidu. Podle současného stavu poznatků o epidemiologické a klinické charakteristice se dělí na typ A, B, C, D, E.

Virová hepatitida typu A se vyznačuje inkubací 16-50 dní, s příznaky většinou dyspeptickými (70 %), chřipkovými (30 %), ale i teplotou, vzácněji i bolestmi kloubů, svěděním, kopřivkou, trvajícími 1-3 týdny před vlastním nástupem choroby. Doba akutní fáze je 2-8 týdnů. Branou vstupu infekce je zažívací trakt (nemoc nemytých rukou).

Virová hepatitida typu B - inkubační doba je 40-180 dní, přenos především parenterální cestou.

Virová hepatitida je zánět jater, projevující se ve většině případů tmavší močí a zežloutnutím, subjektivními potížemi s nechutí, bolestivým tlakem v pravém podžebří, případně zvracením.

K rozvoji dochází v průběhu prvních 14 dnů infekce, ikterus trvá od několika dnů do několika týdnů. K uzdravení u nekomplikované hepatitidy typu A dochází po odeznění akutního onemocnění postupně. Během 6-12 měsíců je pacient zcela zdráv, i když může přetrvávat únava. Poškození jater je zcela upraveno ke konci 3. měsíce. Celoživotní imunita je zprostředkována anti HAV IgB protilátkami.

Specifická účinná léčba virové hepatitidy typu A neexistuje. Terapie se omezuje na zajištění šetřícího režimu, který umožní včasnou regeneraci jater. Skládá se z jaterní diety, jejíž přísnost se řídí subjektivní snášenlivostí, z klidu na lůžku během akutní fáze a případného podávání vitaminů skupiny B.