Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinick�ch studi�

 
Diety - přehled

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
2. Do stravy je nutno zařadit hojně látek, které zanechávají nestravitelné zbytky - především černý chléb, ovoce, zeleninu. Zapomenout se nesmí na příjem dostatku tekutin.
3. Častěji je potřebné jíst potraviny s přirozeným, mírně projímavým účinkem jako jsou např. sušené švestky, reveň, pomeranče, grepy, ovocné šťávy, sirupy, zavařeniny, ořechy, med, kyselé mléko, podmáslí, kefír a jogurt. Také zrnková káva podporuje podle literatury u většiny lidí střevní činnost. Důležité je hygienické stolování, dostatek tělesného pohybu, léčení případné nervozity nebo neurózy.
Zánět žaludku - Gastritis
Příčinou akutního či chronického zánětu žaludku je celá řada např. bakteriální toxiny (otrava masem), alkohol, zvláště koncentrovaný, nadměrné množství jídla nebo jeho nevhodná kombinace (příliš kořeněná jídla, nadbytek tuků, zejména přepálených), některé léky (např. některá antibiotika, antirevmatika, salicyláty, sulfonamidy aj.).
Léčba spočívá z velké části v dietě. Z počátku je vhodná krátkodobá hladovka, jen s čajem. Dále se dieta řídí stavem pacienta. Z hladovky se přechází na hlenové polévky, suchary, dobře se snáší bramborová kaše, rýže, dušená nebo vařená masa, pudingy, čerstvý tuk v malém množství.
Zvýšená produkce kyseliny solné v žaludeční šťávě - Hyperchlorhydrie
Zvýšená produkce kyseliny solné žaludeční sliznicí se dá tlumit některými tuky (např. smetana, čerstvé máslo, žloutky, olivový olej), větším množstvím cukru, mlékem se smetanou a masem spíše vařeným a dušeným. Omezit jídla pikantně upravená, pečené a smažené maso.
Žaludeční a dvanácterníkový vřed - Ulcus ventriculi et bulbi duodeni
Všechny vředové projevy gastroduodenální sliznice a jiných úseků sliznice trávicího ústrojí, které přicházejí do styku s účinkem žaludeční kyseliny a pepsinu, se označují jako peptický vřed. Častým nálezem u vředové choroby je Helicobacter pylori. žaludeční vřed je nemoc, která častěji postihuje muže než ženy, ale nevyhýbá se ani dětem a dospívající mládeži. Duodenální vřed vzniká nejčastěji při nadměrné sekreční kapacitě žaludku. Jeho výskyt je častější než je tomu u vředu žaludečního. Pálení žáhy je pravidlem, sezónní výskyt (jaro a na podzim) je obvyklý. Vyšší výskyt bývá u kuřáků.
U duodenálního vředu je bolest velmi často vázána na příjem potravy, objevuje se spíše na lačno, v nočních hodinách, za 3-4 hodiny po jídle.
U nemocných se žaludečním vředem se bolest vyskytuje často brzy po jídle (za půl hodiny). Nemocní s duodenálním vředem cítí zpravidla úlevu po jídle. Častým příznakem je dále zvracení, u nekomplikovaného duodenálního vředu jde o zvracení žaludeční šťávy a to i na lačno. Velmi důležitým příznakem je krvácení do GIT. Ke krvácení může dojít kdykoliv v průběhu onemocnění, bez ohledu na dosavadní průběh a bolest.
Ostatní příznaky (dyspeptické obtíže) nebývají v popředí. Někdy se objevuje pálení žáhy a kyselé regurgitace, chuť k jídlu bývá většinou zachována poměrně dlouho.
Nedílnou součástí léčby je dieta. Základní pravidla jsou již uvedena u hesla Dyspepsie.
Nevhodná jídla u žaludečního nebo dvanácterníkového vředu:
  • jídla tvrdá, ve velkých kusech a velkého objemu, hrubá zelenina, tvrdé ovoce, rybíz, angrešt, fíky, datle, ořechy, oříšky, mák,
  • pikantní pokrmy, kořeněné, silné masové a zeleninové vývary a šťávy, polévkové koření, zrnková káva, silný černý čaj, alkoholické nápoje, hořčice, konzervy mimo dietních, uzeniny (kromě dietních a libové šunky), zvěřina, nakládané maso, ryby, ostré sýry, cibule, česnek, paprika, kyselé ovoce jako např. rybíz, rebarbora, celer, petržel, ocet ve větším množství, pokrmy příliš slané, čokoláda ve větším množství, různé aromatické příchuti, z koření jen zelená petrželka, pažitka, kopr, kmín a majoránka,
  • příliš tučná masa a drůbež, škvarky, ořechy, tučné linecké a lístkové těsto, všechny pokrmy smažené nebo připravované na přepáleném tuku, opékané brambory, vejce na tuku, tučné a přezrálé sýry,
  • čerstvé kynuté pečivo, nadýmavá zelenina a luštěniny, zelí, kapusta, hrách, čočka, fazole, nápoje s vysokým obsahem oxidu uhličitého,
  • zmrzlina, mražené krémy, apod., stejně jako nápoje příliš horké.
    Žaludek - operace a dietní režim

    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15